ANNIE WESTOVÁ
nasloucháním z každého vytáhnout, co má na srdci, a udržovala hladkou konverzaci, i když se netýkala jí samotné. Byla lepší, než v co by mohl doufat. Uměla mluvit a chovat se ve společnosti, ale také byla… laskavá. Zdálo se to téměř zbytečné, ale pro Christa, jenž vyrostl v prostředí, kde vzhled znamená všechno a na ničem jiném nezáleží, kde důvěra byla ojedinělá věc a každý se staral jen sám o sebe, Emmina sladká upřímnost a velkorysá povaha zářily jako vzácný diamant. A Christo nebyl jediný, kdo si to myslel. Celý večer mu někdo buď gratuloval, nebo záviděl. Ve skutečnosti si všiml několika chlapíků, kteří se o ni zajímali trochu víc, než je zdrávo, dokud se na ně nepodíval pohledem, který jim jasně naznačil, kde je jejich místo. Teď už měl těch davů vážně plné zuby. Zvlášť když všechna ta vřelost byla jen naoko a jeho sladká ženuška mezi nimi znovu vztyčí obranné zdi hned, jak budou sami. Christo chtěl víc. Mnohem víc. Chtěl svou ženu. Každým okamžikem jeho frustrace rostla. „Ty to budeš dražit? Myslela jsem, že tě něco takového nezajímá.“ Emmin hlas zněl překvapeně a on pokrčil rameny. V duchu pobízel licitátora, ať si pospíší. „Je to důležitá věc a nikdo jiný se do toho nehrne.“ Konečně se rozhoupal i pán v rohu místnosti. Licitátor se podíval na Christa a ten potlačil povzdech a zvedl ruku. Nabídka, která to doprovázela, by měla tohle přihazování ukončit. Místností to zašumělo. Licitátor vypadal ohromený, ale rychle se vzpamatoval. Na jeho otázku, jestli dá někdo víc, nikdo neodpověděl. Christova nabídka byla pro všechny ostatní příliš vysoká. Licitátor klepl kladívkem a bylo hotovo. Ještě pět dalších položek a budou moci jít. Christo si natáhl nohy dopředu a snažil se potlačit netrpělivost. Emma se pohnula a on málem zapomněl dýchat. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504018
POD STŘÍBREM OLIV
„Co s tím budeš dělat?“ „Prosím?“ obrátil se k ní. Podíval se jí do očí a jasně viděl, že ta přitažlivost je vzájemná. Ach ano. Nedokáže to potlačit, tu touhu po něm. Další důvod se odsud vypařit hned, jak to půjde, a přesvědčit ji, aby už ukončili tohle nesnesitelné napětí. „Ta cena. Co s ní budeš dělat?“ Kromě zmatku v Emminých očích viděl i žár. Zaplavilo ho slastné očekávání. Ano, dnes to čekání skončí. Znovu si uvědomil, jak je dokonalá. Jak to, že to předtím neviděl? „Christo?“ „Nejsem si jistý.“ Emma se na něj podezřívavě podívala a koutek úst jí cukl v nenápadném pobavení. Naklonila se k němu. „Víš, co sis právě koupil, že ano?“ Christo pokrčil rameny. „Spíš mě zajímalo, jak jim pomoct to popohnat ke konci.“ Emma se zarazila, pak se jí ale rozšířily oči a rozesmála se. Christo se náhle cítil jako král světa. Hosté za Emmou se nakláněli blíž a snažili se zachytit, co je tak vtipného, ale ona měla oči jen pro něj. A přesně tak mu to vyhovovalo. „To je od tebe vážně šlechetné.“ Pořád ještě se usmívala. Christa překvapilo, jak příjemné je, když se na něj dívá takhle. S porozuměním a radostí. „Ty nechceš vědět, za cos všechny ty peníze utratil?“ Christo se zamyslel. „Za auto?“ V aukci nějaké bylo. Když zavrtěla hlavou, zkusil to znovu. „Za jachtu?“ Ne že by nějakou další potřeboval. Emma pobaveně znovu zavrtěla hlavou. „Tak mi to prozraď, Emmo.“ Užíval si, jak se jí v těch dnes večer víc zelených než hnědých očích zajiskřilo, když vyslovil její jméno. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504018
ANNIE WESTOVÁ
Sklonila hlavu, možná proto, aby udržela jejich rozhovor jen mezi nimi, možná proto, aby se vyhnula jeho pohledu, kdo ví. „Luxusní pobyt ve Francii pro čtyřčlennou rodinu s plnou penzí, včetně několika dnů v parku Euro Disney.“ Náhle vzhlédla a zvedla obočí. „Těšíš se na všechny ty atrakce?“ Jeho smích by na ni neměl působit takhle. Jako by se jí v břiše rozlil teplý karamel a ještě přidal na síle už tak dost otravné sexuální touze. Lidé se smějí pořád. Ale Christův hluboký smích na ni působil vážně podivně. Zas tak moc divného na tom není. Vždyť jsi na něj myslela celou noc! Celou noc? Myslí na něj takhle už daleko déle! Jen to, že si může dovolit přispět pořádným balíkem na charitu pro děti, z něj ještě nedělá slušného člověka. Stejně jako z něj jeho smích nedělá méně nebezpečného. Ale bylo těžké držet ho dál v kolonce „zlý obr“ nebo „vyděrač“, když se tváří takhle. Nebo se sklání nad Antheou a pomáhá jí s kreslením. Emma si tiše povzdechla a cítila, jak další kousek její obranné zdi vzal za své. Jen se přiznej, dnešní večer sis s ním užila. Líbí se ti se k němu tulit, cítit jeho paži kolem pasu. Líbí se ti ten obdiv v jeho očích. A to i přesto, že ten obdiv platí té nablýskané masce, a ne skutečné Emmě. Pod těmi drahými šaty a šperky je stejná jako vždycky, obyčejná. Žádný mejkap na světě to nezmění. „Haló, Emmo.“ Teplý prst na bradě ji přiměl zvednout hlavu. „Co se děje?“ Emma na vteřinku zvážila, že mu řekne pravdu. Že jí na něm pořád ještě záleží, jakkoli se snaží to popřít. „Nic.“ Odmlčela se a vykouzlila úsměv. Pomalu se 100 Ukázka elektronické knihy