„Co tak šílíš?“ zvedne pohled Alec. „Jen se dívám, ne?“ znovu se skloní k mému pasu. „Co to je za blbost?“ nakrčí obočí. „To je mravenec s diamantem, ne?“ Jessper sebou prudce cukne a já zmrtvím. Jeho pohled se setká s mým vytřeštěným. V jeho se mísí nepochopení s nevěřícností. Pak se pohne k nám, odstrčí jednoho kamaráda, aby se ke mně dostal, a skloní se dolů. Nevidím mu do obličeje, ale jeho ramena naprosto ztuhnou. Přijde mi jako věčnost, než se narovná. Jeho oči se zabodnou do mých a já v nich vidím šok. On v mých musí vidět strach. Než ale stihnu něco říct, otočí se a uteče ze šatny. „Jesspere?“ zakřičí na něj Val. „Vole, kam jdeš?“ „Co se mu stalo?“ otočí se na něj Turner a konečně mě všichni pustí. Prosmýknu se kolem nich, rychle na sebe naházím oblečení, vezmu si věci a vyběhnu ven. Nehledám Jesspera, jen chci pryč. Zajdu do první třídy, kde nikdo není, a vytáhnu si telefon. Najdu na něm zprávu od Slona. Poslal ji ještě před tím, než zjistil, kdo jsem. Slon: Ahoj Mravenečku, domluvil jsem si to a můžeme se sejít. Kdy přijedeš?
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS503811