Kapitola sedmá
S
arah McKinnonová postavila pánev na plotýnku sporáku a přitom se tajně těšila z toho, že její starší syn sedí u kuchyňského stolu a pije kávu, kterou mu uvařila. Poslední dobou se to nestávalo často, vaříval si ji sám ve svém bytě nad garáží. Chyběl jí. Popravdě, chybělo jí, že se jí už žádný z jejích dvou chlapců neplete pod nohama, nebrebentí bez jediné pauzy a nepošťuchuje toho druhého. Bůhví, že bývaly doby, kdy měla pocit, že se z nich zblázní, že už nadosmrti nepozná ani vteřinku klidu. A teď, když vyrostli a ona se toho klidu konečně dočkala, zjistila, že touží po hluku, práci, nervozitě. Původně chtěla víc dětí. Celým srdcem toužila po holčičce, kterou by v domácnosti plné mužů mohla rozmazlovat. Ale ona a Stu neměli na třetí děcko štěstí. Chlácholila se tím, že mají dva krásné zdravé kluky a že to musí stačit. Teď měla navíc snachu, kterou milovala, a vnučku, za kterou by položila život. A určitě se dočká dalších vnoučat. Pokud ovšem Bena donutí, aby si našel pořádnou ženu. Ten hoch je proklatě vybíravý, říkala si v duchu a kradmo se po něm ohlédla. Mračil se nad ranními novinami. To, že 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS503754