PIPPA ROSCOEOVÁ
Když ji však přitáhl k sobě, jak si to přála, trhla sebou. Ne kvůli němu, to ne. Ucukla, protože jakmile se její obnažená pokožka na jejím boku setkala s jeho předloktím, projel jí elektrický výboj. Nikdy předtím by se neodvážila vzít si na sebe takové šaty, ale teď tomu pokušení nedokázala odolat. Ten večer, kdy spolu mluvili o jejím otci, jí Loukis ukázal, jak moc se v posledních pěti letech stáhla do sebe. Neutrpěl tím pouze její vztah k rodičům, ale i k sobě samé. A chtěla to vrátit zpátky. Přála si být tou silnou a úžasnou ženou, kterou v ní Loukis viděl, a proto si vybírala ty nejodvážnější střihy a barvy. Látka v syté pruské modři jí slušela a dlouhé šaty s vysokým pasem a sukní, která jí při každém pohybu šustila kolem nohou, byly jako sen. Přesto o zkráceném živůtku, který mírně odhaloval břicho, jež snad léta nevidělo denní světlo, pochybovala. Jenže pak si všimla, jak se na ni Loukis podíval. Vlastně ji pozoroval i teď. Už jen to v ní vyvolalo silné vzrušení. „Annabelle je připravená na večer plný nezdravé stravy a filmů,“ prohodil a obrátil se k obzoru, čímž porušil veškeré smyslné kouzlo. „Vyřídil jsi jí, že ji pozdravuju?“ zeptala se. „Moc se jí líbí její nová přezdívka.“ Célia se usmála. „Leyini rodiče ji zítra přivezou na ostrov a Tara přijede těsně předtím, než soudní přelíčení o opatrovnictví začne.“ Célia byla zvědavá na ostrovní sídlo, kam měli po večírku jet. Byla vděčná, že konečně uniknou před čočkami fotoaparátů, protože se v novinových titulcích a na fotografiích objevovali už dlouho. S úlevou a mírným vzrušením vydechla. Také ji překvapilo, jak moc se těší, až znovu uvidí Annabelle. Ať se tu odehrávalo cokoliv, neustále na ni mysleli. A jakmile Loukis vstřebal, co říkala o Mereditině i jeho 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS503675