2
Demence – hodnoticí techniky a nástroje máhá k odlišení mezi jednotlivými typy demence (např. mezi demencí Alzheimerova typu a frontotemporální demencí). Obsahuje domény (subškály), jež reprezentují jednotlivé kognitivní funkce, a to: pozornost a orientace, paměť, verbální produkce, jazyk, zrakově‑prostorové funkce. Nástroj zahrnuje také položky z MMSE a CDT. Je hodnocen jako citlivější a specifičtější pro detekci demence ve srovnání se samotným MMSE. Posuzuje alespoň částečně i exekutivní funkce, které MMSE vůbec nehodnotí. Maximální hodnota výsledného skóre funkce 100 bodů vyjadřuje kognitivní normu (Bartoš, Raisová, Kopeček, 2011, s. 587–595). Autoři Mioshiová et al. (2006, s. 1078–1085) uvádějí dva cut‑off body, a to 88 bodů17 (senzitivita 0,94, specificita 0,89) a 82 (senzitivita 0,84, specificita 100 %) pro detekci přítomnosti demence. Jeho benefitem je vysoká citlivost i pro mírnou kognitivní poruchu (Bartoš, Raisová, 2016, s. 108) a limitací je časově náročnější administrace oproti MMSE. Pro potřeby strukturovaného posuzování, denního pozorování změn kognitivních funkcí pacientů a následně plánování ošetřovatelských intervencí byl autory Persoonová et al. (2011, s. 1–11) zkonstruován měřicí nástroj Nurses’ Observation Scale for Cognitive Abilities (NOSCA). Jeho administrace, ve srovnání s administrací výše uvedených nástrojů, je založena na pozorování chování pacienta během běžné interakce sestry a pacienta (např. během hygienické péče, příjmu potravy) a chování pacienta v interakci s jinými pacienty. Je hodnocen jako reliabilní a validní. Zahrnuje 8 domén (subškál) reprezentujících jednotlivé kognitivní domény (pozornost, vnímání, orientace, paměť, myšlení, vyšší kognitivní funkce – organizování a plánování, náhled, seberegulace, jazyk, praxie), kde je zařazeno 17 subdomén obsahujících 39 položek reprezentujících konkrétní kognitivní schopnosti. Body od 0–3 se přiřazují pozorovaným schopnostem, přičemž 0 bodů znamená, že se problémy v pozorované kognitivní schopnosti u pacienta vyskytovaly opakovaně, a 3 body, že problémy u pacienta nebyly pozorovány. Maximální skóre je 117 bodů. Vyplnění nástroje trvá přibližně 5–8 min. NOSCA by měla být vyplněna 2× denně po dobu dvou po sobě následujících dnů, aby byly přesněji detekovány změny klinického stavu pacienta (Persoon et al., 2011; Persoon et al., 2012, s. 3025–3036). Nástroj byl pro své benefity doporučen v různých prostředích, včetně internistických a chirurgických pracovišť, a v domácí ošetřovatelské péči (Heeren et al., 2016, s. 80; Braes, Milisen, Foreman, 2012; Persoon et al., 2011, s. 1–11). Mezi jeho benefity patří hlavně nenáročná administrace pro pacienty. Pacienti nejsou zatěžováni řešením jednotlivých úkolů a pokynů, jako je to při administraci např. MMSE, ACE‑R. NOSCA podporuje realizaci strukturovaného pozorování pacienta sestrou, a tím i spolehlivost a platnost získaných údajů pro potřeby přizpůsobování ošetřovatelských intervencí individualitě pacienta (Persoon et al., 2012, s. 3025–3036). V následujícím textu podrobněji charakterizujeme MMSE jako nejčastěji doporučený nástroj k posouzení kognitivních funkcí seniorů pro potřeby poskytování ošetřovatelské péče (Hurley, Volicer, 2006, s. 336; Fletcher, 2016, s. 236), který byl opakovaně publikován i v českém jazyce, např. autory Topinková (2005, s. 217–218), Vagnerová 17 Beránková a kol. (2015, s. 300–305) realizovali studii s cílem zjistit orientační/hraniční normy ACE‑R pro kognitivně zralé seniory v ČR, a to pro celkové skóre i jednotlivé subškály vzhledem k věku a vzdělání. V této normativní studii bylo stanoveno hraniční skóre na úrovni 2. percentilu pro věkovou populaci do 65 let (55–65 let) s maturitou (83 bodů) a bez maturity (77 bodů), pro věkovou populaci 65 let (66–89 let) s maturitou (74 bodů) a bez maturity (73 bodů).
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS503216