Konec punku v Čechách
1. 3. 2016
Byla to docela zajímavá komunita. Takový žižkovský underground. Na střeše záchodků u hospůdky na Parukářce, správně Vrchu sv. Kříže, se střídala jedna kapela za druhou – jednou přišel i Vladimír Mišík. Vůdčím duchem tu byl „Jarda Švec – umělec“, který to dotáhl až do textu písničky Známka punku od Visacího zámku. Chodil sem také jeden italský muzikant, Domenico. Zpíval ve své rodné řeči sloky o pražském Žižkově, kde bydlel a kde si jednoho dne vzal život skokem z okna. Publikum tvořili kunsthistorici i alkoholici (často v jedné osobě). Spořádaní občané si na ně stěžovali, že ruší jejich klid. Časem se z punkové „Paruky“ stal úhledný park s nóbl hřištěm pro děti, oddechová zóna pro matky s kočárky a joggující obyvatele přilehlých luxusních apartmánů. V místech bývalé kapslovny, kam kdysi chodíval Mácha za svou Lori, vyrostly domy pro horních deset tisíc.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS503039