18. září
Sally seděla ve vikýři seníku a četla si. Liss měla dům plný knih. Povalovaly se všude. Rozevřené a obrácené listy dolů, s rozlomenými hřbety nebo s tužkou mezi stránkami, založené zaklapnutou chlopní nebo jednoduše zvadlým listem. Nejen v domě. V kuchyni, na skříních a parapetech, v koši na kole a samozřejmě v koupelně. Sally jednou dokonce jednu objevila v kurníku zavěšenou nad bidlem, když sbírala vajíčka. Zapomenutý, úplně zaprášený dobrodružný román. Těžko říct, co měla Liss ráda, zjevně četla prostě všechno nazdařbůh. Dětské knížky a sci-fi stejně jako odbornou literaturu o strojích nebo náročně působící romány. Sally si nebyla jistá, jestli je to cool, nebo divné. U ní v rodině nečetl nikdo. Možná kromě novin na iPadu nebo tak. Ale tady byla knih spousta a času tolik, že k vám knihy pravděpodobně přicházely samy. Možná to bylo tím, že se tu dny přelévaly jeden do druhého a jí připadalo, jako by tu pobývala už dlouho, a ne teprve kolem dvou týdnů. Seděla ve vikýři seníku a slunce jí svítilo na nohy. Sedět tak vysoko nad dvorem se jí líbilo. Když ji tam Liss viděla poprvé, zadívala se na ni déle než jindy, ale jinak nic neřekla. Žádné: Slez dolů je to moc vysoko mohla bys spadnout zbláznila ses je to nebezpečné slez dolů okamžitě slez dolů slez dolů. Přitom když úzké dřevěné dveře objevila a poprvé je otevřela, samotné jí zatrnulo.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS503032