YVONNE LINDSAYOVÁ
mluvit o tom, jak důležité je staré budovy zachraňovat, a ne je jenom bourat, myslela jsem, že ses zbláznil, že to nedává z obchodního hlediska žádný smysl. Douglas dával vždycky přednost nové výstavbě, obzvláště v případě, kdy šlo o rezidenční projekty. Ted už jsem ale úplně změnila názor, líbí se mi, jak se cíleně snažíš budovat ve staré průmyslové zástavbě místa pro malé firmičky i bydlení, protože tak vytváříš celé nové komunity. Lidé pak mají všechno, co k životu potřebují, služby, obchody, místa, kde se mohou setkávat a seznamovat. To se dnes tak často nevidí a myslím, že je to úžasné.“ Zdálo se, že je jeho nápady a tím, co spolu právě dělají, upřímně nadšená. Kdesi v podtónech jejího hlasu však vytušil náznak lítosti nebo snad melancholie, jako by kdesi v hloubi duše ukrývala něco, co mu nechtěla říct. Zatoužil poznat, o co se jedná. „Jste si jako rodina blízcí?“ zeptal se nečekaně. Ve tváři se jí objevil strnulý výraz. „Ani trochu. Táta od nás odešel, když mi bylo šest. A máma je v léčebně. S alkoholovou demencí.“ Odpověděla, jako by odříkávala nákupní seznam, ale Logan vytušil, kolik bolesti se v jejích slovech skrývá. „To je mi líto.“ Pokrčila rameny. „Tak to holt je. Nic s tím nenadělám. Půjdeme?“ Téma bylo jednou provždy uzavřeno a on už na ní dále nic nevyzvídal. Jedno však bylo jasné. Honor za sebou neměla zrovna lehké a radostné dětství. Možná to byl důvod, proč se k němu ještě stále nedonesla zpráva, že by zrušila své zasnoubení s Keatonem. Třeba změnila názor. Jednoduše se snaží držet jistoty a bezpečí, které jí Keaton nabízí. Protože on sám jí nic takového nabídnout nemůže. Anebo snad ano? 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS502408