CATHY WILLIAMSOVÁ
„Řekni ano,“ naklonil se Luca dopředu a vzal její prsty do ruky v bezděčném gestu, které vyvolalo brnění kůže a podivné teplo po celém těle. „Ale vždyť mě stejně nakonec začneš nenávidět za to, že sis kvůli mně nevzal Isabellu?“ „To není kvůli tobě,“ zamumlal Luca. „Je to moje vlastní rozhodnutí. Jak bych tě mohl nenávidět? Řekni ano a bude následovat tohle: Řeknu to Isabelle a její rodině. Zítra. A pak sem přivezeme tvého tátu a řekneme mu to tváří v tvář. Společně. Ale ještě ne teď. Mezitím ti ukážu svou zemi, ukážu ti všechno, co si bude užívat naše dítě. Co říkáš, mi tesoro?“ Cordelia, chycená v pasti představ, se zhluboka nadechla a podívala se mu zpříma do očí. „Tak dobře. Říkám ano – ačkoli…“ „Psst.“ Luca jí položil prst na ústa. „Ano mi stačí. Není potřeba to dál rozvádět.“
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS502364
SEDMÁ KAPITOLA Následujícího dne se Luca nechal odvézt svým řidičem do tři hodiny cesty vzdáleného sídla Isabelliných rodičů, kde jim situaci předložil jako hotovou věc, žádný prostor pro případně manévrování. Seděl v obývacím pokoji stejně velkolepém a formálním, jako byl ten jeho, kde mu naservírovali lahodné zákusky a silnou kávu v luxusním porcelánu a sledoval, jak jsou jeho hostitelé z té převratné novinky zklamaní. Žádné formální zasnoubení sice neexistovalo, ale mezi jejich rodinami se to rozumělo samo sebou už odedávna, a když mu zdvořile gratulovali k neočekávané blížící se svatbě, stěží dokázali své zklamání skrýt. „Bývalo by to pro Isabellu bylo tak skvělé,“ pronesla Maria, Isabellina matka, a střelila přitom pohledem po svém manželovi, který odvrátil zrak. „Ona…“ „Mario!“ okřikl ji Alberto ostře. „Není nutné, abychom Luku zatěžovali naší lítostí. Je to, jak to je. Přirozeně že budeme i nadále harmonicky spolupracovat. Naše skvělá vína z našeho blízkého vztahu profitují, nemluvě o dalších pokrocích, na nichž se právě pracuje.“ Potom odvedl Luku do sklepa, kde mu ukázal novou řadu vzácného červeného, které nedávno přidal do své sbírky. Maria i Alberto byli příliš dobře vychovaní na to, aby na sobě dali znát nějaké emoce a on také. Je to prostě tak, jak to je.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS502364
CATHY WILLIAMSOVÁ
Větší starosti si dělal s Isabellou. To manželství by se jí bývalo hodilo, ale možná, pomyslel si, když vyrazil na zpáteční cestu domů, že to byl zásah osudu. Možná by měla konečně najít odvahu a říct rodičům o své sexuální orientaci, místo toho, aby se schovávala za masku šťastného manželství. Mluvil s ní dlouho po telefonu, když byl na cestě k jejím rodičům. Tváří v tvář se setkat nemohli, protože byla právě na dovolené s přáteli někde na Riviéře. Kysele se usmál, když slyšel tu úlevu v jejím hlase, když jí sdělil, že si bude brát Cordelii. Pro tuto chvíli se vyhnula oprátce. Její gratulace byla upřímná a srdečná, a když zavěsila, blesklo mu hlavou, že ani Isabella, ani Cordelia nebyly právě těmi, koho by člověk mohl považovat za typické kandidátky na nevěstu. Jedné se ulevilo, že to absolvovat nemusí, a druhá to udělá jen proto, že nemá jinou rozumnou možnost. Je potřeba říct, že za peníze si lásku opravdu koupit nelze. Což je dobře, vzhledem k tomu, že on nic takového nehledá. Teď už měl tento úkol za sebou, bylo deset hodin dopoledne a on čekal v elegantně zařízené kavárně v nádherném městě jménem Siena. Předchozí noci se vrátil domů pozdě v noci a našel Cordelii v hlubokém spánku v jednom z pokojů pro hosty. Zadal personálu pokyny, aby jí ráno připravili na snídani, cokoli bude chtít, a krátce po šesté ranní vyrazil do své kanceláře, kde probral důležité maily a informoval své výkonné ředitele o různých změnách, které by mohly v jeho dočasně narušeném pracovním rozvrhu nastat. Teď byly na řadě nějaké úpravy jeho váhavé budoucí nevěsty. Potom, jakmile budou zpět v jeho domě, Lukovým osobním letadlem dorazí klenotník, aby si mohli vybrat prsten. Stálo ho to nějaké úsilí, aby ji přesvědčil, a on 100 Ukázka elektronické knihy