SRDCE ŠAMANA
rat kterýmkoli směrem. U holčiček je třeba postupovat směrem od přirození, aby se nečistoty nedostaly do močové trubice a nezpůsobily infekci. Matka si byla jistá, že otec nepřekročil žádné hranice. Prostě dcerku utíral špatně, no a pak ji holt musel ještě umýt. Andreina představa, že se otec choval nevhodně, nebyla pravdivá, ačkoli byla skutečná. Její tělo si pamatovalo otcovy doteky, jen si je nesprávně vysvětlilo. Andrea se tohoto výkladu urputně držela, protože jí umožňoval vysvětlit, proč v životě nenachází intimitu, kterou hledá. Ve svém příběhu figurovala jako oběť, takže měla po ruce rychlou výmluvu, proč jí vztahy nefungují. Podobně tomu bývá s pacienty, kteří ke mně přicházejí s hrozivou diagnózou. Snažím se jim vysvětlit, že diagnóza je pouze příběh. Říkám jim, že oni sami nejsou příběhem, nýbrž zázrakem v těle a kostech. Nejsou krevním testem ani magnetickou rezonancí ani ničím, co se jim stalo v minulosti. A všichni koneckonců máme stejný nález – jednou zemřeme. (Jen pro pořádek dodávám, že pokud příběh diagnózy ignorujeme, nezměníme jej tím. S diagnózou musíme pracovat kreativně, najít způsob její proměny, ať již pomocí medicíny, či jiné terapie.) Příběh se dá změnit, nejprve jej ale musíme odhodit do ohně. Kde ale můžete najít posvátný oheň, u něhož provedete rituál, opustíte staré a necháte přijít nové? Můžete si jej udělat na zahradě, v krbu, nad svíčkou nebo klidně i jen v představě. Rozhodující je pamatovat na to, že každý oheň plane Prapůvodním světlem a právě toto světlo vás vysvobozuje z dramatu minulosti. Do plamenů odložíte tu vlastní totožnost, která je vám již malá, či hrozivou diagnózu, příběh o své výchově v dětství, a z ohně si naopak vezmete energii a sílu snít život novým způsobem. Zkuste si to. Zapalte svíčku a do párátka vdechněte příběh, který vás momentálně nejvíc tíží, ať je jakýko98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501962