Vznik Československa a provincie Deutschböhmen
pro pokračování byla příprava a koordinace činnosti při plánovaném obsazení provincie Deutschböhmen.62 Od důvěrníků z Liberecka, Jablonecka a Tanvaldska přicházely sále častěji informace o rozprodávání státního majetku a vyklízení vojenských skladů. Plné vlaky zásob různého materiálu odjížděly z Liberce jediným volným směrem pod stálou kontrolou Volskwehru, a to do Hrádku nad Nisou a dále do Německa. Velitel Ještědské fronty setník Fischer se po setkání s místními veliteli posádek rozhodl urychleně vypracovat plán na obsazení Liberecka a okolí a pokusit se stabilizovat neutěšené poměry mezi obyvateli.63 Společně s bezpečnostním referentem Okresního národního výboru Turnov Václavem Kulichem vypracovali 10. prosince podrobný plán akce k postupnému obsazení Deutschböhmen, přesněji řečeno jeho východní části.64 Snažili se ve svůj prospěch využít momentu překvapení a postupovat velice rychle ze čtyř směrů k Liberci. Tato strategie měla působit na představitele Deutschböhmen tak, že území provincie je obsazováno dohodovým vojskem. Okresní národní výbor Turnov jako složka československé vlády rovněž zplnomocnil svého místopředsedu Josefa Průšu k přebírání úřadů do služeb československého státu na území Deutschböhmen.65 Denní rozkaz 11. prosince 1918 pro branné síly Ještědské fronty a Pojizerského pluku stanovil postup na nové pozice za doposud střeženou jazykovou hranici.66 Velitelé se chtěli přesvědčit, jestli bude proti československému vojsku zakročeno silou, jak o tom stále hlasitěji mluvili zemský hejtman Lodgman von Auen a poslanec Seliger. Vojenská operace začala o páté hodině ranní, kdy se daly do pohybu posádky na východní části Ještědské fronty. Vojákům se podařilo během několika hodin obsadit Tanvald, Smržovku, Jablonec nad Nisou, Proseč, Dlouhý Most, Ještěd a Suchou. Postup vojska byl natolik rychlý, že se místní Volkswehr nezmohl na žádný odpor. Samotný Liberec se podařilo ze tří stran odříznout od železničního spojení s okolím. Zemská vláda Deutschböhmen pod tíhou těchto nepříjemných zpráv rezignovala na jakoukoliv koordinaci obranné činnosti a utekla jedinou možnou cestou do Saska.67 Až 13. prosince českolipská posádka obsadila Hrádek nad Nisou a začala kontrolovat železniční trať směrem do Žitavy.68 Vojáci odzbrojující Volkswehr zabavili přes 400 pušek a Ještědskou frontu se podařilo rozšířit na 65 kilometrů.69 I přes tento úspěch se velící důstojníci rozhodli nepokračovat až do Liberce. Podle posledních zpráv bylo v okolí nádraží rozmístěno okolo 1 450 mužů Volkswehru, kteří měli mít v zásobě pro případ nepřátelského přepadení připra-
62 SOkA Semily, Okresní národní výbor 1918 Turnov, kart. 1, i. č. 5. Předsednictvo okresního Národ-
ního výboru. VÚA – VHA, Ministerstvo národní obrany – prezidium 1918–1923, kart. 123, i. č. 2860, sign. 1527. 64 Tamtéž. 65 SOkA Semily, Okresní národní výbor 1918 Turnov, kart. 1, i. č. 1. Zápisy ze schůzí. 66 VÚA – VHA, Ministerstvo národní obrany – prezidium 1918–1923, kart. 123, i. č. 2860, sign. 1527. 67 Tamtéž. 68 KULICH, Václav J., cit. v pozn. 10, s. 67. 69 VÚA – VHA, Ministerstvo národní obrany – prezidium 1918–1923, kart. 123, i. č. 2860, sign. 1527. 63
96 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501828