vědeckých poznatků nemožné. Ale zasévání pochybností. Přesvědčování veřejnosti o tom, že na existenci člověkem způsobené klimatické změny dosud neexistuje shoda. Interní strategický dokument americké Republikánské strany tuto taktiku předestírá již v roce 2003: Pokud veřejnost uvěří, že existuje jednoznačný vědecký konsenzus, změní se její postoje v souladu s tímto konsenzem. Proto je nezbytné, abychom v této diskusi neustále vyzdvihovali vědeckou nejistotu a nedostatek shody nad tímto tématem.102 Kdo má zájem a peníze na to, šířit mezi lidmi pochybnosti a vyvolávat zmatek, tomu dnešní doba přeje nadmíru. Vezměme si jenom spory o jiná civilizační rizika: Geneticky modifikované potraviny. Jaderná energie. Bezdrátové sítě 5G. A vezměme si pandemii koronaviru covid‑19. Už máme nějaká jednoznačná fakta? A víme, kde je hledat? V průzkumu Eurobarometru z roku 2020 odpovědělo pouhých 22 procent občanů Evropské unie, že zcela souhlasí s výrokem: Dobře rozumím tomu, co se v současném světě děje. Dalších 51 procent s tímto výrokem souhlasí pouze částečně. V České republice je tato míra dezorientace nejvyšší z celé Evropské unie: většina z nás (51 procent) tvrdí, že současnému světu buď zcela, nebo z větší části nerozumí.103
98
.
NEZNÁMÁ SPOLEČNOST
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501822
V oblasti klimatické změny je snadné ukázat prstem směrem k Big Oil. Podle současných odhadů vydávají největší energetické společnosti na ovlivňování veřejného mínění v oblasti klimatické změny částky v řádech stamilionů dolarů.104 Takové peníze jsou samozřejmě úplně z jiného světa, než v jakém se pohybují vědci z Mezinárodního panelu pro změnu klimatu. Energetičtí giganti si za ně kupují pochybnost a zmatek ve veřejném mínění a také představu, že nad klimatickou změnou existuje spor o dvou stranách.105 Otázka Má ten člo věk pravdu? se v této představě nahrazuje otázkou Za jakou stranu mluví? — a s touto druhou otázkou už se dá zpochybnit leccos. Přesto když se ptáme, proč naše společnost reaguje na hrozbu klimatické změny vlažně, si s odkazem na Big Oil nevystačíme. Hlavní důvod uvádí sociolog Philip Smith:106 průmyslníci nemusí přesvědčovat veřejnost, že klimatická změna se neděje. Největší část veřejnosti je přesvědčena o tom, že klimatická změna se děje — a přitom nic nedělá. V České republice více než 80 procent obyvatel věří, že klimatická změna způsobená člověkem je reálná hrozba,107 přesto nám to nebrání nakupovat zboží, které putuje přes celou planetu, létat na krátké vzdálenosti letadlem a vozit se autem, kam to jenom jde. Pokud se takto chovají lidé, kteří o existenci klimatické krize vědí, pak se průmyslovým koncernům ani nevyplatí dělat z nich popírače. With friends like these, who needs enemies?
K limatická změna
. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501822
PROBLÉM, KTERÝ NEŘEŠÍME Novinář David Farenthold v článku pro The Wa shington Post poznamenal, že kdyby někdo chtěl vytvořit riziko, které by veřejnost ignorovala, vypadalo by takové riziko přesně jako klimatická změna.108 Narážel tím na skutečnost, že klimatická změna je zoufale nespektakulární verzí planetární katastrofy: klima se mění pomalu a na různých místech jinak, jednou se otepluje, jindy ochlazuje a jediné, co je jisté, je nepředvídatelnost klimatu. Dramatické výkyvy počasí střídají jeden druhý, ale jejich vysvětlení jsou složitá a často sporná. Chybí jednoznačné zápletky, chybí jednoznační hrdinové a padouši. Klimatická krize přijde v budoucnosti, ale nevíme kdy. Nebo už je tady, ale nevíme jak moc. Zkuste přesvědčovat veřejnost o závažnosti takového rizika. Německý sociolog Ulrich Beck, který se riziky zabýval, napsal již před čtyřiceti lety, že problémem moderních rizik je jejich neviditelnost.109 Na rozdíl od „organických“ rizik, jako jsou požáry nebo povodně, jsou lidmi vytvořená rizika neviditelná: radioaktivita, zamoření mikroplasty, klimatická změna — nic z toho nemůžeme pozorovat „pouhým okem“. A pokud rizika nevidíme a dozvídáme se o nich jenom zprostředkovaně, tak můžeme pochy bovat. Vědecké informace o rizicích procházejí filtrem médií, která je šíří a uznávají za šířeníhodné, a také filtrem politické sféry, která je zpracovává
100
.
NEZNÁMÁ SPOLEČNOST
Ukázka elektronické knihy