než původní schéma. Pro úplnost dodáváme, že všechny nalezené rozdíly jsou statisticky významné (podle testu ANOVA). Třída ESeC
Název
Původní schéma
Nové schéma
1
Vyšší salariát
0,53
0,52
2
Nižší salariát
1,02
1,02
3
Vyšší bílé límce
0,43
0,43
4
Drobní podnikatelé
.
.
5
Drobní farmáři
2,02
2,02
6
Vyšší modré límce
1,98
1,98
7
Nižší bílé límce
2,26
2,31
8
Kvalifikovaní dělníci
1,48
1,50
9
Nekvalifikovaní dělníci
1,78
1,87
10
Nezaměstnaní
.
.
11
Prekariát
.
1,25
Celkem
1,32
1,32
Tabulka 8.6: Průměrný počet směn vykonávaných mimo standardní pracovní dobu Zdroj: EU-LFS (2020)
V konstruovaném testu validity jsme se zajímali o pozice respondentů mimo trh práce. V tomto směru jsme byli značně omezeni zvoleným datovým souborem, který se týká především právě trhu práce. Jako potenciálně zajímavé ukazatele jsme zvolili pracovní neschopnost v týdnu předcházejícím sběru dat (která částečně ukazuje zdravotní stav jednotlivých tříd), průměrný příjem a socio-ekonomický index zaměstnání ISEI. Jak ukazuje následující tabulka, průměrná nemocnost příslušníků jednotlivých tříd se zavedením nové třídy prekariátu příliš nezměnila. Lidé vykonávající prekarizovanou práci patří k nadprůměrně nemocným, nedosahují ale nemocnosti kvalifikovaných a nekvalifikovaných dělníků. Můžeme tedy potvrdit předchozí zjištění, že třída prekariátu není zdaleka vytvořena jen oddělením od původní třídy proletariátu. Zajímavější jsou odlišnosti týkající se příjmu, kdy v podstatě ve všech skupinách došlo po přidání prekariátu ke zvýšení průměrné výše příjmu. Napovídá nám to, že do nově vytvořené třídy prekariátu se přesouvají zejména lidé, kteří mají příjmy na svou původní třídu nižší, například z důvodu částečných úvazků. To ale neznamená, jak ukazují třetí sloupce v tabulce, že by tito lidé vykonávali méně kvalitní práci. Průměrný socio-ekonomický index ISEI se po odchodu prekarizovaných zaměstnanců z původních tříd nijak výrazně nezvýšil.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501821