D Ů M V Z ÁT O C E
„Asi měsíc předtím, než odešla z města, ji paní Buchananová zaměstnala. Nahrávala s ní nějaký videa.“ „Jaká videa?“ „Beth o tom moc nemluvila, ale řekla mi, že paní Buchananová chtěla vyprávět svůj příběh a chtěla, aby ho někdo zaznamenal. Platila za to nahrávání Beth slušný peníze.“ „Víte, kde jsou ty nahrávky?“ „Nemám nejmenší ponětí. Předpokládám, že budou někde v domě. Začala bych půdou.“ „Viděla jste je někdy?“ „Ne. Beth toho moc neprozradila, ale paní Buchananová většinou mluvila o nějaké Claire.“ „Děkuju vám, Paulo.“ Lucy naložila nákup na zadní sedadlo auta. Dolly se zvedla a vrtěla přitom ocasem. Lucy sáhla po jedné z tašek, vytáhla z ní balíček se syrovým masem a dala jí jeden kousek. Fenka okamžitě skočila dozadu a začala ho zpracovávat. Když přijely zpátky, Lucy zaparkovala na konci příjezdové cesty, vytáhla tašky s nákupem a zamířila po cestičce do domu. Dolly vyrazila z auta se zbytkem rozkousané kůže. Než všechny zásoby vyložila, bolely ji ruce tak, že se začala těšit, až cestu opraví. Potom otevřela konzervu se psím žrádlem, Dolly už štěkala u dveří do kuchyně. Lucy ji pustila dovnitř a připravila jí žrádlo do misky. Dolly se podívala nejdřív na misku, potom na Lucy a pak znovu na misku. Odešla od ní a uložila se na podlaze. „Já vím, poslední týdny jsme jedly jídlo z fastfoodů a všechno to bylo moc dobrý. Ale tohle jídlo je pro tebe lepší. Je čas, abychom obě začaly jíst pořádně. Přísahám, že pocukrovaných donutů se už ani nedotknu, a ty bys měla na tenhle program přistoupit taky.“ 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501764