Louis Ginzberg | LEGENDY ŽIDŮ
127 a Konen 26. Co se týká alegorického výkladu této legendy viz Zohar I, 18b, 223a (dole), a také III, 217a, 240b. 143 VR 13, 3; PRE 11. Co se týká behemota jako potravy pro spravedlivé, viz poznámky 127 a 139. Ohledně předsudků navštěvovat divadlo viz též Avoda zara 10b, kde se podobně jako u Tertuliána (De spectaculis 4 na základě Žalmu 1, 1) hovoří o tom, že spravedliví nechodí ani na divadelní a cirkusová představení.
Leviatan, ziz a behemot nejsou jedinými netvory; existuje množství dalších úžasných oblud, například re’em. Je to zvíře obrovské, vyskytující se v jediném páru, jen jeden samec a samice. Kdyby jich bylo víc, svět by se jim stěží ubránil. K aktu kopulace mezi oběma dochází každých sedmdesát let, neboť Bůh zařídil, aby samec a samice re’ema obývali opačné konce země, a tak jeden žije na východě, druhý na západě. Samotný akt kopulace končí samcovou smrtí – samice ho pokouše a samec zraněním podlehne. Samice zůstává březí nejméně dvanáct let a na konci tohoto dlouhého období rodí dvojčata, samečka a samičku. Rok před porodem ztrácí samice schopnost pohybu. Již tehdy zemřela by hlady, nebýt slin, jež hojně vytékají jí z tlamy a jež zavlažují a zúrodňují půdu v její bezprostřední blízkosti. Země proto vydává dostatek potravy, aby se samice udržela naživu. Po celý rok může se jen převalovat ze strany na stranu, až jí nakonec pukne břicho a dvojčata spatří světlo světa. Jejich narození je signálem pro odchod matky z tohoto světa. Samice uvolní prostor nové generaci, jíž je souzeno opakovat život generace předchozí. Ihned po narození se jedno z dvojčat odebere na východ a druhé na západ, aby obě setkala se až po sedmdesáti letech, rozmnožila se a uhynula.144 Jeden cestovatel, který kdysi spatřil re’ema, uvedl, že vysoký je čtyři parasangy, s hlavou dlouhou půldruhého parasangu.145 Jeho rohy měří sto loktů a na výšku jsou ještě podstatně delší.146 Citováno z midrašického rukopisu Midbar kedemot (aut. Chajim Josef David ben Azulaj) þq, č. 12 a Agadat Agadot 39. Podobné tvrzení najdeme v MHG I, 95–96, kde se hovoří o jistém hadovi příbuzném tomu, jenž svedl Evu; viz též Rašiho komentář k Izajáš 30, 6 a Hérodotovy Dějiny III, 109. 145 Bava batra 73b, ale také 74b, kde je citován názor, podle něhož netvoři <ynynt (Genesis 1, 21) jsou amyd ylzrwa – velmi pravděpodobně zvířata reprezentující určitý druh re’ema. 146 Tehilim 22, 195, kde citováno je pojetí, podle něhož míra zhruba sta loktů představuje obvod; viz také zde IV, 4: 2. Ohledně děsivého druhu tygra viz Chulin 59b; tato pasáž byla autorem článku „Leviatan a behemot“ („Leviathan and Behemoth“, Jewish Encyclopedia VIII, 39) mylně pochopena. 144
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501582