lesy. Míjíme četné zámečky i statky s erby, eukalyptové lesy a zahrady s palmami, provázeni zelenovodou horskou bystřinou. Navštěvujeme světoznámé jeskyně Altamira, kde dle úsudku učenců před 20.000 lety žijící pračlověk maloval velmi zajímavé a umělecké obrazy bizona, vepře a jiných zvířat, v kombinaci červené a černé barvy. Dle dohadu tato místnost sloužila k účelům uctívání někoho neb něčeho. Další byla jakási kuchyň, kde se nalezlo mnoho zbytků kostí a zubů z různých zvířat. Po prohlédnutí další krápníkové jeskyně pospícháme dále. Vynecháváme Santander a objíždíme hluboko se do kraje zařezávající mořský jakoby fjord. Opět prší, moře je nevlídné, šedivé. Míjíme lázně Solerares i mnoho jiných pobřežních letovisek. Silnice sleduje později mořský břeh romantickou krajinkou. Škoda, že stále ještě prší. Nesčetnými serpentýnami stoupáme výš a výš nad mořem. Zatím se úplně setmělo, jízda je namáhavá a nepříjemná, ježto leje doslova jako z konve. Nemáme však kde přenocovat a musíme do Bilbao. 20 km před dnešním naším cílem musíme náhle zastavit. Dva muži vypadající napolo jako četníci, žádají, aby Jiří vystoupil, a druhý se staví k vozu po mé straně. Jiří cosi mluví s jedním z nich a najednou dává ruce vzhůru a neznámý muž mu ohmatává kapsy. Pro mne to byla chvíle velmi nepříjemná, tma, déšť a tato prohlídka zde od lidí, na které nebylo dobře vidět. Nevěděla jsem, zda jsou to skutečně četníci, anebo lupiči. V krátkosti však bylo vše vyřízeno, ptali se, zda nemáme zbraní a co vezeme. Když se jim Jiří legitimoval a vše vysvětlil, propustili nás. Jedeme dál, a tu spatřuji na obzoru zář, myslela jsem, že je to oheň. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501425
Neměla jsem ani času se z toho vzpamatovat, když tu byla další četnická prohlídka. Prohlížejí pasy, karnet, legitimace i kufry, a nakonec prý nevědí, zdali mají Jiřímu věřit, že je skutečně to, za co se vydává, ale že nás teda pustí. Jsou zde pohnuté doby, a také prý v Bilbao našli mnoho bomb, proto ta důkladnost. Nám by to bylo ve dne dělalo legraci, ale v noci jsme o to nestáli, zejména, že jsme byli velmi unaveni a hladoví. Po krátkém hledání objevuje se na obzoru náš útulek, hotel Carlton s příjemnou postelí a dobrou večeří. 26. dubna z Bilbao vede naše cesta dále od pobřeží, hezkým zeleným krajem, později podél pobřeží. Chvílemi poprchává, a tak se nezdržujeme ani v některých hezkých pobřežních místečkách, majících hezkou pískovou pláž i slušné hotely a hotýlky. Pouze v královských lázních San Sebastianu, jistě nejhezčích španělských lázních, vystupujeme, abychom se podivovali jeho hezké poloze, elegantním ulicím a na nábřeží nádherné pískové pláži, po které běhají zelené vlny oceánů, aby se s hukotem hromu roztříštily o břehy vysoko stříkajíce. 20 km odtud je hranice, tam kde se Pyreneje sklání před mořem, tam opouštíme Španělsko. Těšíme se již domů, ale přece je nám to nějak líto, že už je konec. Španělsko je země nesmírně zajímavá s nesmírnými rozdíly, země starých nádherných památek, jimž vévodí Granada, půvabná v svých květech a oranžích, veselá i smutná v písních Valencie, idylická v Seville se seňoritami v mantillách, divoká a drsná v kastilských pustinách, skalách a horách. Velkolepá její příroda slaví své triumfy
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501425
v Sieře Nevadě a nesčetných pobřežích, kterými jest poloostrov Pyrenejský omýván.
100 Ukázka elektronické knihy