A další noc se vrátí do tábora. XXX Sidorovič seděl na své sádelnaté zadnici a klepal se. Strachy, jak jinak. Uši měl našpicované a myslel si, že uslyší praskání větviček v lese uprostřed solidní bouřky. Venku se prohýbaly stromy pod silným větrem, ledová voda se dostávala dovnitř dírami ve střeše a vymlácenými okny. Dávno opuštěná usedlost kdesi v kopcích byla dobrý nápad pro úkryt, teda až do té doby, než ji tým použil. Skýtala totiž jen minimální ochranu proti vlivům okolí, takže celý tým byl promočený a unavený. Nyní museli hlídat, kdyby přece jenom někdo pátral. Zatím to bylo překvapivě v klidu. Tatcher každou chvíli očekával, že uvidí přicházet nepřátelskou hlídku. K překvapení všech přítomných se za celou dobu nikdo neukázal. A to v tom domku strávili celý den. Do karet jim hrál také nepolevující déšť. Jediný problém byl nakonec Sidorovič samotný. Panikařil, pokoušel se chodit, a když nemohl, seděl na zadnici a huhlal něco pro sebe rusky. Okolo poledne se Tatcher rozhodl s ním promluvit a pokusit se získat další střípky do skládačky. Sidorovič podle všeho čekal na domluveném místě v době, kdy začal útok. Tatchera zaujalo, že tvrdil, že ho s jeho doprovodem nepřepadli islámci, ani turecké milice, ale někdo zcela jiný. To vysvětlilo jeho zmatek. Mluvil něco o anglicky mluvící jednotce v uniformách bez označení. Špičkově vybavení, trénovaní. Celá jeho eskorta popadala během okamžiku
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501424