LAURA MARTINOVÁ
„Neboj se – nikdy jsem tu nepracovala,“ usmála se Lucy. Myslela to jako vtip, ale když viděla, jak Oliverova tvář potemněla, uvědomila si, že zašla příliš daleko. „Jedna z mladých žen, kterou jsme do nadace přijali před více než půl rokem, je hvězdou představení. Vede si velmi dobře a já s ní ráda udržuji kontakt. Když k tomu mám příležitost, ráda se sem na ni chodím dívat.“ Po takovém vysvětlení se Oliver trochu uvolnil a obrátil pozornost k ostatním divákům. Až na dvě ženy seděli na tvrdých židlích výhradně muži. O několik minut později se zvedla opona a na pódium vyšlo sedm žen. Klavírista rychle změnil hudbu a zrychlil tempo. Šest z žen bylo oblečeno stejně – měly bílé sukně s mohutnými spodničkami a červenobílými živůtky. Sedmá, hezká mladá dívka jménem Millie, stála uprostřed řady a mírně vpředu. Byla oblečená v šatech tmavě červené barvy a rozpuštěné vlasy jí kaskádovitě spadaly na záda. Představení začalo. Millie zpívala, zatímco ostatní dívky za ní tančily rychlý tanec, který mužům v obecenstvu skýtal nejeden pohled na lýtka v punčochách a obnažená stehna. Když sem Mary přivedla Lucy před rokem poprvé, byla zděšená, její přísná výchova ji na takovou podívanou rozhodně nepřipravila. Ani čas, který strávila v St. Giles, jí nerozšířil obzory tak, jak si zprvu myslela. Nedovedla si představit, že by mladá žena dokázala okouzlit tolik mužů, nadchnout a pobavit je svým hlasem a tělem. „Je opravdu dobrá,“ zamumlal Oliver v přestávce mezi písněmi. „Krásný hlas.“ Většina mužů v sále upírala oči na Millie, přestože ženy za ní tančily stále skandálněji. Bylo na ní něco pozoruhodného, zvláštního, co se nedalo vyjádřit slovy. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501259