SUSAN STEPHENSOVÁ
čas, bude ji zbožňovat a poskytne jí bezpečný a útulný domov. Minulost naznačovala, že on by to nikdy nedokázal. Jakmile jeho sourozenci dospěli, odhodil poutací lano a stal se lodí bez kotvy. Smrt jeho rodičů všechno změnila. Život byl jako řeka nepřetržitě tekoucí dál. Tahle chata nebyla jeho domovem. Stacey měla pravdu. Byla to pouze jedna z mnoha nemovitostí, jež v nejrůznějších koutech světa vlastnil. Každá další akvizice byla atraktivnější než ty předchozí. A v každé z nich něco životně důležitého chybělo. Kdybych jen dokázal určit, co to je… koupil bych to, uzavřel své myšlenkové pochody Luc, zatímco scházel se schodů. Stacey se probudila nadmíru spokojená a okamžitě zaznamenala své příjemně rozbolavělé tělo. O chviličku déle jí trvalo, než si uvědomila, kde je. V Lukově pokoji! Když natáhla ruku, zjistila, že druhá strana Lukovy velké, široké postele je prázdná. Kam se poděl? „Luku?“ Ticho, jež všude kolem vládlo, jí napovídalo, že je sama. Vyklouzla z postele, popadla župan, oblékla si ho a přepásala. Přešla k oknu, a když viděla, že Luc je venku a odklízí sníh, vykřikla úlevou. Otočila se a zamířila do koupelny, kde si dopřála rychlou sprchu. Pak na sebe hodila jediné oblečení, které s sebou měla, a svraštila čelo. Do mysli se jí začalo vkrádat zneklidňující podezření. S vědomím, že se k tomu bude muset vrátit později, seběhla se schodů, nazula si sněhule, oblékla bundu, u botníku se chopila lopaty a vyšla ven, aby se připojila k Lukovi. „Dobré ráno.“ „Dobré…“ Letmo na ni pohlédl a pak znovu zarazil lopatu do sněhu. Cítila, jak jeho oči pod slunečními brýlemi – jež 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501247