98
m a t t
f o r b e c k
m i n e c r a f t
–
vá l e č n í c i
nemohl ani hýbat. Když se konečně přestal cpát, skulil se z kamenného sedátka na zem a svinul se do klubíčka. Pod hlavou mu ze země vyrašil polštářek, ve vzduchu se zjevila přikrývka a snesla se na něho. Už ho přemáhal spánek, když ještě pohlédl na Kouli dominance, která se vlastní silou stále vznášela na vršku skvělé žerdi. Přišourali se i ruditoví golemové a usadili se v kruhu kolem něho, aby ho chránili před vším, co by ho mohlo rušit ze spánku. Sytý a v bezpečí rychle odplul do snů. Archie měl pocit, že spal sotva chvilku, když ho vyburcovalo povědomé žbrblání přibližujících se pouštních zombie. Odhodil přikrývku a vyškrábal se na nohy. Byl v té chvíli tak vyděšený, že ani nepomyslel na kouli zářící na žerdi nebo na ruditové golemy, kteří ho obklopovali kruhem. Jen žádný strach. Jsi přece pod mou záštitou. Archie vzhlédl k zářící kouli a pomyslel si, jak účinná asi může být ochrana, kterou mu slibuje. Jedna věc byla vytvořit kovovou žerď nebo vyčarovat jídlo, ale docela jinou písničku představoval boj s tlupou hladových pouštních zombie. Ruditoví golemové by je asi dokázali odrazit, ale pustí se do toho? Archiemu chyběla jistota, jaké jsou hranice jeho nově získané moci, a tak popadl žerď do obou rukou a namířil ji před sebe jako zbraň, byť o jejím ovládání neměl nejmenší ponětí. Hleděl do tmy, která ho obklopovala, a napínal oči, aby zahlédl blížící se hrozbu. Zanedlouho se také objevil humanoid se zelenou a nahnilou pokožkou a klopýtal přímo proti němu. Jediné oko zombie zářilo v narudlém světle vycházejícím z koule. I jediný takový zombík by za normální situace stačil, aby Archie upaloval zpátky do duté hory a pokusil se za sebou zabouchnout vrata. Vícehlasé skuhrání, které se k němu neslo, však značilo, že tahle zombie není zdaleka jediná. Zůstaň klidně na místě. Nehrozí ti žádné nebezpečí.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501124
99
m a t t
f o r b e c k
m i n e c r a f t
–
vá l e č n í c i
Archie se ohlédl přes rameno na otevřený vchod do hory, který se mu tměl za zády. Nepochybně nejjistější ústupová cesta. Když se podíval zase před sebe, aby se přesvědčil, jak blízko stačily pouštní zombie postoupit, viděl, že za tou v čele se šourá ještě pět nebo šest dalších nemrtvých příšer. A kdoví kolik se jich sem sune tmavou nocí? Ruditoví golemové se ani neobtěžovali obrátit směrem, odkud se blížilo nebezpečí. Archiemu připadalo, že jsou mu užiteční asi jako sochy. Třeba by se za ně mohl schovat… Už skláněl žerď k zemi a chystal se obrátit a vzít do zaječích, v poslední chvilce se však zarazil. Pokud teď uteče, zrovna ve chvíli, kdy se zdá, že konečně získal opravdovou moc, nikdy nezjistí, čeho všeho je vlastně schopen. Jestliže má mít nějakou sílu, tak ji také musí ovládat. A hned. Přesně tak. Můžeš přikázat golemům, aby s nimi skoncovali místo tebe, ale proč by ses tím měl unavovat? Využij mě. Znič je všechny. Archie pozvedl žerď s koulí na konci vysoko nad hlavu. Koule dominance žhnula karmínovou barvou, jakou mívá zapadající slunce. Jak se pouštní zombie blížily, praskalo v ní přebytkem energie. Když první zombie postoupila až do Archieho dosahu, stáhl žerď zase dolů, aby s ní praštil nemrtvého moba po hlavě. Místo toho se koule rozzářila nakupenou mocí. Archie pozoroval, jak se koule čím dál víc rozjasňuje. Tu z ní vystřelily paprsky, které nejbližší zombie rázem změnily v planoucí mátohy. Sotva stačily shořet na popel, pokročil Archie kupředu. Z koule šlehaly paprsky proti zbývajícím zombie a postupně je ničily. Zanedlouho byli zlikvidováni všichni pouštní zombíci v okolí a zůstaly po nich pouze úhledné hromádky popela. Archie se samým nadšením zajíkal. „To bylo neuvěřitelné!“ řekl nahlas. Udělalo ti to radost? Koule jako by dychtila po uznání.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501124
100
m a t t
f o r b e c k
m i n e c r a f t
–
vá l e č n í c i
„To rozhodně!“ Archie měl pocit, že mu Koule dominance dokáže číst myšlenky, ale dával přednost normální hlasité řeči. Představa, že mu v hlavě tancují úvahy někoho jiného, mu připadala dost divná. Nehodlal dopustit, aby se tímhle způsobem začal bavit sám se sebou. Aspoň prozatím ne. Kdyby ho teď někdo pozoroval, musel by si samozřejmě myslet, že mluví sám k sobě. Ovšem vzhledem k místu, kde se nalézal, měl za to, že něco podobného není příliš pravděpodobné. A s nově získanou mocí mu to také bylo jedno. Pokud bude mít při sobě Kouli dominance, nikdy mu nebude od žádného nemrtvého moba nic hrozit. Poprvé od chvíle, kdy opustil Yumiin dům, si připadal v bezpečí. A možná poprvé v celém životě. Říkala jsem, že tě budu chránit. Už se nemáš čeho bát. Archie znovu pocítil vůči tomu artefaktu velkou vděčnost. „Děkuji.“ Připadalo mu to příšerně nedostatečné, ale nevěděl, jak jinak to vyjádřit. Dovol, abych ti ukázala zbytek tvého území. Archiem to v první chvíli otřáslo. Území? Jako by nestačilo, že má při sobě kouli, která ho chrání a dodává mu ohromnou moc. Ke všemu ještě má získat nějaké území? Víceméně navzdory svému přesvědčení byl zvědavý a chtěl vidět, o čem to koule mluví. „Kam půjdeme?“ Mávni mou žerdí ke skalám na jihu. Archie se napřed musel zorientovat, než našel právě tu skalní formaci, kterou měla koule na mysli. Pozvedl žerď nad hlavu a máchl jí tím směrem. Když to udělal, z koule vyletěl paprsek, ovinul se kolem velkého skalního bloku a odsunul ho stranou. Kus skály byl tak obrovský, že by jím Archie nikdy nedokázal ani pohnout, ale koule obřím balvanem manipulovala, jako by to bylo peříčko. Celé divadlo se opakovalo a koule přesouvala jeden kamenný monolit po druhém, takže Archie zanedlouho zahlédl, že na druhé straně hromady kamenných kvádrů se táhne nějaká pěšina.
Ukázka elektronické knihy