2 9 P Ř I C H Á Z Í „ S N Ě Ž N Á S L E P O TA “
Než jsme napsali a nazkoušeli hudební materiál na album Volume 4, zabralo nám to dost času. Ne snad proto, že bychom začali mít se skládáním potíže, ale pouhou míli od zkušebny stála hospoda, a jen co přišly nějaké nápady, už se ozývalo: „Ach, och…“ No, a tak jsme zašli do té hospody na „jedno“. Já jsem si řekl, že nikam nepůjdu. Sedl jsem si a pokoušel něco vymýšlet. Něco jsem si brnkal a mezitím utekla hodinka, dvě, tři… vtom se připotáceli ostatní a měli už pořádně upito: „Tak co, máš něco?“ Skvělý! Byl jsem docela vytočený. Když padl návrh, abychom odjeli nahrávat do Spojených států, všichni jsme se nadchli. Byl to způsob, jak se vyhnout anglickému berňáku, a také ceny za pronájem studia byly výhodnější. Ještě důležitější však byl náš pocit, že bude skvělé vypadnout a okusit jiné prostředí. V květnu 1972 jsme se tedy vydali do Los Angeles. Patrick Meehan se znal s Johnem Dupontem ze společnosti Dupont, luxusní zapalovače, pera a podobně. Z velké – obrovské – společnosti. Pronajali jsme si od něj dům v Bel Air. Byl to skvělý dům se společenskou místností připomínající taneční sál a velkým balkónem shlížejícím na LA. Bydleli jsme všichni pohromadě, kapela, Meehan a dvě aupairky, které přijely s ním. Jiskření v Americe bylo senzační. Studio Record Plant, kde jsme nahrávali, bylo moderně vybavené a daleko lepší než všechna, v nichž jsme dosud pracovali. Rozhodli jsme se, že album Volume 4 budeme produkovat sami. Nemyslím si, že by se nám Rodger Bain nějak zprotivil nebo tak, pořád se domnívám, že to byl v pohodě chlapík. Měli jsme už ale za sebou spoustu studiové práce a věděli jsme sami, jak na to. Zaslechl jsem ale, že se pak Rodger stáhl do ústraní a nechtěl se s nikým bavit. Nemyslím si však, že to bylo kvůli nám, a zajímalo by mě, proč se tak rozhodl.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500959