Skip to main content

Holka se sílícím hlasem (Ukázka, strana 99)

Page 1

zase může vypadat jako pistole, kulka, nůž nebo nemoc, co kašle krev. Může proměnit na suchej palmovej list a mlátit člověka, než umře. Jako farmář Lamidi. Nebo jako provaz, kterej vymáčkne ven z člověka život. Jako Tafa, Asabin ­milenec. Přijde teď smrt pro Khadiju? A když Khadija umře, bude přijít i pro mě? Jdeme cestou, kterou nám ukázá Bamidele, na zemi je tolik bláta, že nám vcucne nohy douvnitř a my ho zkoušíme obouchat pryč, takže je pro nás chození ještě víc těžký, a pak vidíme kraj vody. Ještě nikdy necejtila tolik naděje v životě. „Khadijo,“ řeknu. „Děláš to dobře, už jsme skoro tam.“ Hodně slabě hekne. „Todle je řeka Kere,“ řekne Bamidele, když zahnem z cesty a dojdem před řeku. Voda leje do stran jako velký pole ze skla, nahoře blejská pod ranním sluncem. Dvě holky nabíraj na břehu vodu do hliněný nádoby. Jedna z nich podívá nahoru a uvidí nás, kejve s hlavou a dál nabírá vodu. Na řeke pádluje v kánoe jeden rybář, hodí rybářskou síť, rozhrnuje ji jako páv křídla nad vodou. Khadija v mojí ruke najednou uvolní. Klouznu na nohách, ale stačím sama sobě chytit, než obě přistaneme na zemi. Já a Bamidele ji pomůžeme lehnout. Udělám z její tašky polštář a dám jí hlavu na něj. Kleknu před ni, vezmu kraj látky a otírám jí obličej. „Uděláme tu lázeň,“ řeknu Bamidelovi. Bamidele taky teď potí. Mávne s hlavou kolem řeky a otočí obličej na mě. „Jdu a donesu speciální mejdlo.“

100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500786


Podívám na Khadiju. Oči jí zavíraj. Štípnu jí, otevře oči a zase je zavře. „Jak dlouho?“ zeptám ho, nechci, aby mě s Khadijou nechal tady, před řekou, v cizí vesnici. „Kdy vrátíš?“ „Brzo,“ řekne Bamidele a otírá jednu ruku na straně kalhot. „Pět minut.“ „To je moc dlouho,“ řeknu. „Dva minut. Utíkej honem a vrať.“ „Budu běžet zkratkou,“ řekne. „Sundej jí pro mě oblečení, než jsem zpátky.“ „Nesundám jí oblečení,“ řeknu. „Jak bysem mohla sama svlíknout těhotnou ženu?“ Část ze mě chce praštit hlavou Bamidela do nosu, protože mluví jako blázen. „Nic pro ni neudělám, než jseš zpátky. Slyšíš mě?“ „Vrátím,“ řekne. Ohne hlavu, řekne něco do ucha od Khadiji, která kejvne s hlavou, ale připadá mi, že s ní pohne až za deset minut. Bamidele postaví na nohy. „Teď už musím,“ řekne a dřív, než stačím něco říct, Bamidele otočí a začne běží na cestu, ze který právě přišli. A právě v tu chvíli hrom z nebe a prásk. Je to smrt, která hlásí, že je tady, a dává nám hodně, hodně velký varování. Uteče hodně minut a Bamidele nevrátil. Držím ruku od Khadiji, počítám vteřiny a minuty a dívám na řeku. Dvě holky u vody pomáhaj dát jedna druhý nádobu na hlavu. Když dojdou u mě, zastavěj. Vypadaj jako stejný, dvojčata. Jejich obličeji jsou stejně kulatý jako rajče, na levý tváři maj stejnou díru, když usmějou, ale jedna

101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500786


má hnědou barvu kůži jako kakaovej prášek a ta druhá má žlutohnědou barvu kůži jako čerstvej chleba. „Je všecko dobře?“ zeptá ta tmavá a mluví tak, jako mluvěj lidi z Kere, na každým slovu mlaskne s jazykem, takže to pro mě je těžký rozumět. „Co jí stalo?“ zeptá. „Potřebujete pomoc?“ „Je nemocná,“ řeknu. „Čekám na,“ na chvíli myslím, „na babalawa. Až tady bude, donese lék. Děkuju.“ „Ať u ní zůstanou bohové,“ řeknou spolu, když jdou kolem nás pryč. Nebe spolklo ranní slunce. Všude je šedivý a temný. Vítr píská, vzduch je studenej. Klepu a skřípám zubama. Rybář jede na kánoe hodně, hodně daleko na řeke. Koho mám zavolat, aby pomohl? Zase utírám obličej od Khadiji, hlavu má studenou. „Jak to bolí?“ zeptám. Kolem mýho srdce vyrostla zeď z bojení, chce ze mě vymáčknout vzduch, ale kvůli Khadiji na tu zeď z bojení vylezu a dám sobě sílu. „Cejtíš líp?“ zeptám. „Jo,“ řekne a hejbne rtou, jako by nutila usmát. „Bolení už jde pryč.“ „Dobře,“ řeknu. „Pamatuješ na tu písničku o právníkovi, kterou ti chtěla zpívat, ale nemohla, protožes neměla dobře?“ Neodpoví, ale mluvím dál. „Chci ji teď pro tebe zpívat, myslím, že ti bude líbit. Je to hodně veselá písnička, Khadijo. Budeš ji slyšet? Ahoj, hezká holko,“ hlas mi trochu zalomí, ale najdu sílu a zpívám dál: Ahoj, hezká holko! Ko-ka-ko

102 Ukázka elektronické knihy


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Holka se sílícím hlasem (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu