Inteligentní dům Jednoho nedělního rána mi můj muž řekl, že si postavíme inteligentní dům. Proč ne? Ale co to vlastně jako je? Z jeho nadšeného vyprávění vyplynulo, že takový dům nám neuvěřitelně zvýší komfort. Například pozná, kdy se už šeří a zatáhne za nás předokenní rolety. Můžeme třeba z Rakouska předstírat, že jsme doma a na dálku si přes mobil stahovat a vytahovat žaluzie, aby nikdo nepoznal, že je dům úplně prázdný. Ve večerních hodinách zase začne simulovat naši přítomnost rozsvícené osvětlení na domě. Když dům pozná, že nejsme doma, sníží teplotu vytápění. Při vchodu do místnosti se ve večerních hodinách a pošmourných ránech automaticky rozsvítí světlo, po odchodu zase zhasne. Umí sám zavřít i střešní okno, když začne pršet, a spustí z reproduktoru hudbu při vchodu do koupelny.
Obávám se, že toho, kdo poslal naše jména zapsaná v čipu zkušební mezinárodní sondou na Mars a koupil pozemek na Měsíci, o zbytečnosti stavby inteligentního domu nepřesvědčím! A tak jsme začali stavět. Stavba probíhala podle plánu Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500399
a na podzim minulého roku jsme se do našeho inteligentního bungalovu nastěhovali. První problém nastal dost záhy. Když jsem venku zalévala čerstvě položený travní koberec, byla už skoro tma. Měla jsem otevřené dveře jenom na terasu a najednou začaly sjíždět žaluzie dolů. To byl fofr! Hodila jsem v poslední chvíli pod ně šipku, rovnou na betonové dlaždice. Do té doby jsem podobné situace viděla jen v akčních filmech. Co vám budu povídat, nebylo to nic moc! Problém číslo dvě, následoval hned ten první. Našemu pejskovi Arturovi trvalo pouhé tři dny, než pochopil, že když projde z chodby do obytného prostoru, tak ho zaregistruje čidlo a vyjedou nahoru ve všech místnostech předokenní žaluzie. Tím nás probudí a dostane samozřejmě nažrat. Další den svůj povedený kousek zkusil už v půl šesté. Prošlo mu to, ale naposledy. Okamžitě jsme volali firmu, která čidlo upravila na průměrnou lidskou výšku. Artur to ale nevzdal, a protože se blížil listopad a rána byla pěkně pošmourná, chodil si trpělivě sedat do chodby a tím pádem automaticky rozsvěcet, aby nám světlo přes skleněné dveře svítilo přímo do očí. To už ale opravit nešlo, a tak nám nezbylo, než si na to zvyknout. Prostě, náš pes je inteligentnější, než náš inteligentní dům! A to je moc dobře.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500399
Hi, Mom! Letadlo se bezchybně odlepilo od země a míříme na ostrov Tenerife. Káče koupil můj muž, jak slíbil, pouze jednosměrnou letenku. Já si zasloužila i tu zpáteční. Ona poletí po týdnu na Lanzarote za svým přítelem a já domů. Hotel byl nezvykle tichý. Mám strach, jestli tady nebude v říjnu moc velká otrava. Na recepci jsem posbírala všechny letáky a večer na pokoji vymýšlíme program. Zaujal nás letáček, na kterém bylo napsáno BEEP! BEEP! JEEP TOUR! To bude přesně ono, pojedeme džípem na nejvyšší horu celého Španělska PICO DEL TEIDE, která je vidět z jakéhokoliv místa na ostrově, a den před odletem vyplujeme v pirátské bárce za delfíny na Atlantik. Agentura Fliper Uno Los Gigantes slibovala nezapomenutelný zážitek s bohatým občerstvením a pravou pirátskou obsluhou. „Mámo, jdi už dolů, přijel pro nás ten džíp! Řekni mu, ať chvíli počká, aby nám neujel.“ „Já na tebe radši počkám,“ bránila jsem se, protože i já z terasy zahlédla neuvěřitelného playboye, který vystoupil z džípu. Mně se s ním ale vůbec nechtělo konverzovat, než si moje dcera namaluje správný obličej. „Jen di, já jsem tam hned.“ Loudala jsem se pomalu po venkovním schodišti k přistavenému autu a lehce mávla na našeho průvodce, se kterým jsme měly strávit celý den. Krasoň ke mně vyrazil s úsměvem číslo sedm a mluvil tak rychle anglicky, že jsem chytala každé páté slovo. Byl velmi úslužný, podal mi ruku, abych nespadla ze schodů, a přitom mě bezostyšně svlékal pohledem. Takhle Ukázka elektronické knihy