Když panda tančí (Ukázka, strana 99)

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500196

11 Když Ivan následující večer zavolal, Danny zrovna o samo‑ tě sledoval televizi. Will se zeptal, jestli může přespat u Ha‑ miho (tedy, ptal se Hami) a Danny zdráhavě souhlasil, ale nakonec byl za tohle uspořádání vděčný, protože ho Ivan požádal, aby se s ním setkal o půlnoci ve čtvrti Peckham.

Ivan se nabídl, že mu těch třicet liber na licenci půjčí, ale Danny zdvořile odmítl, protože už se nechtěl zadlužovat dalším lidem, i když šlo o kamaráda. Měl jisté překotně se snižující úspory pro ty nejkrajnější případy, z nichž většina pocházela od Liz, či přesněji od Liziných rodičů. Ti jí ke každým narozeninám, Vánocům a jakýmkoli dalším mys‑ litelným příležitostem dávali obálky nadité penězi. Liz to většinou rozčilovalo, protože tyto dárky, ať už oprávněně, nebo ne, považovala za jakési popíchnutí ohledně jejich vskutku neokázalých příjmů, a odmítala peníze utrácet, ale Danny byl najednou za tyhle obálky rád. Ze zbývajícího svazečku vytáhl tři bankovky a nacpal si je do kapsy.

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500196

Budova vypadala, jako by ji už kdysi odsoudili k demolici, k níž i částečně došlo, než radnice změnila názor a roz‑ hodla se onu katastroficky zmrzačenou ohyzdnost ušetřit.

Ivan číhal v posprejovaném vchodě, kde spolu kdosi s pře‑ zdívkou „KuřNožka“ a někdo zvaný „Pomoták“ vedli slov‑ ní válku tagováním všech dostupných povrchů. Zdálo se, že Pomoták vítězí.

Ivan vypadal nervózní, z čehož byl nervózní Danny, protože cokoli, z čeho byl nervózní Ivan, za nervozitu roz‑ hodně stálo. „Jseš v pohodě?“ zeptal se Danny. „Ty máš peníze?“ opáčil Ivan a předešlé otázky si ne‑ všímal.

Danny mu ukázal bankovky. Ivan přikývl. „Máš zbraň?“ „Zbraň?“ „No. Prásk prásk. Bod bod,“ vysvětloval Ivan s dopro‑ vodnými gesty. „Ne, Ivane, nemám zbraň. Neřekls mi, že si mám při‑ nést zbraň.“ Ivan přikývl a podíval se na hodinky. „Proč mám pocit, že mi něco tajíš?“ „Dobrý. Jdeme.“ Danny následoval Ivana dovnitř budovy. Ocitl se v tlu‑ meně osvětlené vstupní hale, která smrděla jako hojně po‑ užívané pisoárové sítko. Ivan zmáčkl tlačítko výtahu, kte‑ rý k Dannyho překvapení zřejmě fungoval, ačkoli to, jak cestou dolů rachotil, napovídalo, že tomu tak zřejmě ne‑ bude nadlouho. „Možná to bude bezpečnější po schodech,“ navrhl Danny.

100 Ukázka elektronické knihy