na špionáž a detailně prohledali její šaty. Našli v nich schovanou ocelovou jehlu, kterou v minulosti používali zvláštní vojenské jednotky včetně výsadkářů. Další nůž a dvě dávky jedu. Kat svolal moje stráže a na místě jim udělal školení, kam všude si žena může schovat zakázané věci. Za chvíli si uvědomil, že jej chlapci moc neposlouchají, ale všichni očima hltají mimořádně krásné nahé tělo vražedkyně. Rychle jej zakryl a školení dokončil. Mé zachránkyně Zita i Zoja se vždy stejně oblékaly, česaly i líčily. Nikdy se neukazovaly před návštěvou obě najednou, ale vidět byla vždy jen jedna. Objevovaly se nenadále a vždy v jiné části místnosti. Jedněmi dveřmi odešla a jinými se druhá vrátila. Kdo je pozoroval, musel být za chvíli zcela zmatený. Ani já jsem je od sebe nedokázal rozeznat, a ani jsem se o to nesnažil. Spřátelily se s mojí manželkou, se kterou je spojovala jejich vlast a rodná řeč maďarština. Na každého včetně mne působily jako křehké květinky, které jsou v mé blízkosti jen a jen na ozdobu. To jejich „tajemství“ jsem znal jen já a moji nejbližší. Po popsaném incidentu jsem nemohl jinak nežli na Karlštejně uspořádat oslavnou hostinu za to, že jsem útok ve zdraví přežil. Až s odstupem času mi vše začalo docházet. Do té doby mne moje dočasnost na tomto světě netrápila. Nyní jsem ale nechal napsat dvě důležité listiny. Svou závěť a zákon o tom, že se můj syn markrabě moravský stane mým spoluvladařem a zároveň nástupcem na českém trůnu. Královský notář mi vše schválil a poděkoval mi, že se tak starám o klid v království. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500029
To ale předbíhám. Na hostinu přinesla trojice osobních strážců mým zachránkyním velkou kytici růží. Ještě jednou jim přede všemi poděkovali, že je s takovou profesionalitou zastoupily, a přivítali je mezi sebe. Děvčata vše přijala s kamennou tváří a ve víně sotva smočila rty.
Před čtyřmi lety, kdy jsem je dostal „darem“, to byla sotva se rozvíjející poupátka, ale dnes z nich byly dospělé ženy. Až nyní jsem si jich pořádně všiml. Byly oblečené v krajkových šatech, ve kterých se svůdně rýsovalo jejich poprsí i oblé boky. Nejen já, ale i ostatní se 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500029
na ně dívali se zalíbením. Hostina byla skvostná. Kuchaři a kuchařky si dali záležet a stoly se jen prohýbaly pod samými lahůdkami. Vždy jsem se snažil dodržovat rčení „Jez do polosyta a pij do polopita“. Ale dnes jsem se podle toho nechoval. Vůně pečených mas mne lákaly k ochutnávání, víno bylo tak krásně studené a jemně nasládlé, že jsem tak trochu přebral. Po půlnoci se mne ujala dvojčata a odvedla mne na lůžko. Jen si pamatuji, že mne svlékaly a já jsem se jich poprvé dotýkal. Odložily své krajkové šaty a na sobě měly jen průsvitné košilky. Druhý den ráno mne hlava trochu bolela, ale nejvíce jsem se lekl, když se mnou na lůžku ležely obě sestry. Moje hlava byla tak prázdná, bez jakéhokoli spásného nápadu. Jedna z dívek byla dokonce nahá. Styděl jsem se sám před sebou, že jsem byl možná královně nevěrný. Za chvíli se dívky probraly, oproti mně byly čilé a svěží. Jedna odběhla do kuchyně pro snídani a já jsem se začal druhé nenápadně vyptávat. Dívala se mi upřímně do očí a já jsem věděl, že mi nic nezamlčí. To, co jsem se dozvídal, mne moc nepotěšilo. Vyznal jsem oběma ve své opilosti lásku a s jednou z nich jsem se pomiloval. Když viděla zděšení v mé tváři, jemně mne pohladila a šeptem dodala: „Králi, to je náš úkol, plnit všechna tvá přání. Milovat se s námi můžeš, kdykoli budeš mít chuť. Tím úkolem nás pověřila královna, jen k tobě nesmíme pustit jinou ženu.“ Můj údiv se změnil v úsměv. Ano, v tomto svou královnu poznávám. Dokonalé ženy, které mi byly oddány na život i na smrt, mi dopřála, když nebudeme spolu. Ale na druhé straně v nich má přísný dozor, aby mne neovlivňovala nebo dokonce nezískala jiná žena. 100 Ukázka elektronické knihy