Móda a odívání v husitské době
telé neposuzují zahalování vlasů u vdaných žen jako zcela zásadní dogma a obecně se soudí, že do jisté míry hrálo v jeho dodržování roli jak sociální postavení, tak aktuální módní trendy. Nezahalené vlasy Volně rozpuštěné rozčesané vlasy nosily ve středověku obvykle mladé panny a dívky, které je také mohly zdobit nejrůznějšími čelenkami a vínky, ty nejmajetnější dokonce diadémy. V písemných pramenech se setkáváme s různými podobami jejich označení, a to schapel, chapel, corone, crinale, sertum. Nejluxusnější byly zhotoveny ze zlata a mohly být zdobeny perlami a drahokamy. Podstatně jednodušší diadémy potom nosily měšťanské dcerky. Jednalo se patrně o prosté čelenky, které mohly být zdobeny perlami a podle nich se také nazývaly perlovce. Mohly být také zhotovovány ze skleněných korálků či polodrahokamů. Nosila se také jednoduchá stužka přes vlasy, která se nazývala pentlík. Řemeslníci, kteří vyráběli ozdoby na ženské hlavy, se nazývali věnečníci, ženy potom věnečnice.
Čelenky a vínky se zhotovovaly mnoha rozličnými metodami. Jednu z nich nejlépe dokumentuje nález z Londýna datovaný do poloviny 15. století. K výrobě budeme potřebovat silnější drát, který těsně a úhledně ovineme hedvábnou stužkou. Dva tenčí dráty potom opět velice těsně ovineme hedvábnou nití jiné, nejlépe kontrastní barvy. Tlustší drát potom ozdobně ovíjíme tenčími a tvoříme při tom pravidelné ozdobné smyčky.
Replika hedvábné čelenky vyrobená podle nálezu z Londýna datovaného do poloviny 15. století.
Stejně jako muži, tak si i ženy mohly kadeře vlnit a natáčet rozžhaveným železem v lilíky. Pokud žena nedisponovala dostatečným množstvím vlastních vlasů, mohla využít příčesků zhotovených z vlasů jiných žen nebo použít falešných copů. Jejich textilní základ se na povrchu pokryl barevnými pentlemi a naaranžovanými prameny vlasů, které většinou pocházely od zemřelých lidí. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS298942