V......... A zase jsme byli v osadě a pátrali po vrahovi Máchwy. Myslím, že o našem nočním dobrodružství se nedozvěděl nikdo. Poté co Pénghwed se Sewídem odhalili úklad kouzelníkových přátel, vzali nás do svého člunu, přistáli na břehu dál od vesnice a nepozorovaně nás dopravili zpátky do našeho domu. Velikému hostiteli a jeho společníkům poradili, aby se na moři raději zdrželi. Nikdo se neměl dozvědět, že nás Sloup světa dal odvézt na moře, aby nás tam zastřelili, ale ani to, že my sami jsme člun najali. Navenek se nic nezměnilo. „Tak si to shrneme,“ prohlásil strýc druhý den ráno, když jsme po snídani odložili prázdné misky. V našem domě jsme navzdory indiánským zvykům dojídali. „Co si chcete shrnout?“ zeptal se lovec. „Jediný, kdo připadal v úvahu jako vrah, byl Ten, který nikdy nechybí. Ale když s tím hámats’a neměl nic společného…“ „Ten, který nikdy nechybí byl jediný, o němž jsme si mysleli, že mohl mít důvod i příležitost Máchwu zabít, ale to neznamená, že v úvahu nepřipadá nikdo jiný,“ upřesnil strýc. „Vyptávali jsme se ve vesnici, jestli někdo jiný měl důvod Máchwu nenávidět. Nepřišli jsme na nic…“ „Možná byla chyba hledat člověka, který by měl důvod… Říkal jste, že v téhle vesnici může bydlet asi tak dvě stě indiánů?“
◀
Vacek_Zajatci Pána bouří_vnitřek.indd 97
97
▶
20.08.2021 10:36:07 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS298765