Manažerské rozhodování a sport (Ukázka, strana 99)

Kontrolní komise Rozhodne-li se spolek stanovami zřídit také kontrolní komisi, musí dle ustanovení § 262 odst. 1 občanského zákoníku mít alespoň tři členy. Členy kontrolní komise volí a odvolává členská schůze, neurčí-li stanovy jiný orgán. Tímto jiným orgánem však nesmí být statutární orgán, k takovému ustanovení stanov se nepřihlíží (ustanovení § 262 odst. 1 občanského zákoníku). Členství v kontrolní komisi není slučitelné s členstvím ve statutárním orgánu spolku ani s funkcí likvidátora spolku. Stanovy mohou určit další omezení.

Do působnosti kontrolní komise spadá dohled nad tím, jsou-li záležitosti spolku řádně vedeny a vykonává-li spolek činnost v souladu se stanovami a právními předpisy. Další působnost kontrolní komise může být uvedena ve stanovách spolku (např. lze do stanov zahrnout, že do působnosti kontrolní komise náleží také kontrola nakládání s dotacemi a jiným účelovými zdroji poskytnutými ze státního rozpočtu či z jiných veřejných zdrojů).

Rozhodčí komise Rozhodčí komise je poslední z fakultativně zřizovaných orgánů, které upravuje občanský zákoník.

Rozhodčí komise dle ustanovení § 265 občanského zákoníku rozhoduje sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy, a to v rozsahu určeném stanovami. V případě, že působnost rozhodčí komise není uvedena ve stanovách spolku, patří do působnosti rozhodčí komise rozhodování sporů mezi členem a spolkem o placení členských příspěvků a přezkoumávání rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku.

Není-li ve stanovách uvedeno něco jiného, má rozhodčí komise tři členy, které volí a odvolává členská schůze nebo shromáždění členů spolku, tedy, jak vysvětluje Lavický a kol. (2014), shromážděním svolaným s cílem zvolit či odvolat člena rozhodčí komise.

Občanský zákoník v ustanovení § 266 odst. 2 stanoví, že členem rozhodčí komise může být jen bezúhonná zletilá a plně svéprávná osoba, která ve spolku nepůsobí jako člen statutárního orgánu nebo kontrolní komise. Z činnosti rozhodčí komise je vyloučen její člen, jemuž okolnosti případu brání nebo by mohly bránit rozhodovat nepodjatě (odstavec 3 citovaného ustanovení).

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS298466

Jistě není bez zajímavosti, že řízení před rozhodčí komisí není upraveno v občanském zákoníku, ale v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění účinném ke dni 1. 7. 2020 (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“). Přestože řada spolků, zvláště sportovních, rozhodčí komisi měla již před 1. 1. 2014, rozhodnutím rozhodčí komise ode dne účinnosti občanského zákoníku jsou přiznávány zcela jiné právní účinky. Jak uvádí Sedláček a Forst (2018), na rozhodnutí rozhodčí komise se nově hledí jako na přímo vykonatelný rozhodčí nález (do té doby byla rozhodnutí rozhodčích orgánů spolku vykonatelná pouze uvnitř spolku vlastními prostředky), a je možné tudíž rovnou přistoupit k výkonu takového rozhodnutí. Například rozhodnutí rozhodčí komise ve věci dlužných členských příspěvků se může stát způsobilým exekučním titulem, na jehož základě soudní exekutor tento dluh pro spolek vymůže.

1.5 Zrušení a zánik spolku Zániku spolku, tzn. jeho výmazu ze spolkového rejstříku, musí předcházet jeho zrušení. Po zrušení spolku přichází na řadu jeho likvidace, ledaže celé její jmění nabývá právní nástupce, nebo stanoví-li zákon jinak (ustanovení § 169 odst. 1 občanského zákoníku).

Zrušení spolku s likvidací Dobrovolné zrušení spolku náleží do působnosti nejvyššího orgánu spolku. Spolek může být v souladu s ustanovením § 268 odst. 1 občanského zákoníku zrušen s likvidací také rozhodnutím soudu, a to i bez návrhu, v případě, že spolek, ač byl na to soudem upozorněn: a) vyvíjí činnost zakázanou v ustanovení § 145 občanského zákoníku (například podpora násilí, či omezení osobních, politických nebo jiných práv osob), b) vyvíjí činnost v rozporu s ustanovením § 217 občanského zákoníku (tj. hlavní činností spolku nesmí být podnikání či jiná výdělečná činnost), c) nutí třetí osoby k členství ve spolku, k účasti na jeho činnosti nebo k jeho podpoře, nebo d) brání členům ze spolku vystoupit.

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS298466

V souladu s ustanovením § 172 občanského zákoníku může být spolek zrušen s likvidací také v případě, že: a) vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek (nezákonnost vyvíjené činnosti i její míra je vždy na posouzení soudu), b) již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem (např. klesne-li počet členů spolku pod hranici tří osob), c) nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se (což může být způsobeno dlouhodobou nemocí člena statutárního orgánu nebo nedostatečným počtem zvolených členů statutárního orgánu v rozporu se stanovami), nebo d) tak stanoví zákon (např. nesplní-li spolek povinnosti vůči rejstříkovému soudu podle zákona o veřejných rejstřících, tedy že neuposlechl výzvy a rejstříkovému soudu nesdělil skutečnosti nebo nepředložil potřebné listiny).

Po zrušení spolku, ať už rozhodnutím soudu nebo nejvyššího orgánu, následuje jeho likvidace. Podrobnosti průběhu likvidace spolku jsou uvedeny především v ustanoveních § 187 až 209 a § 269 až 293 občanského zákoníku.

Zrušení spolku bez likvidace Likvidace zrušeného spolku nepřichází v úvahu pouze v případě, že celé jeho jmění v důsledku přeměny přechází na právního nástupce.

Občanský zákoník dává na výběr ze čtyř typů přeměn, a to fúzi (sloučením nebo splynutím) a rozdělení (sloučením nebo se založením nových spolků). Spolky založené počínaje 1. 1. 2014 nemohou měnit svou právní formu, nestanoví-li zákon jinak. Spolky založené podle předchozí právní úpravy jako občanská sdružení, se mohou dle ustanovení § 3045 odst. 1 občanského zákoníku transformovat na ústav či sociální družstvo. Vzhledem vytyčenému cíli této kapitoly je celý složitý proces přeměny spolku již nad jeho rámcem, a tedy se mu dále nebudeme věnovat.

Problematika právní úpravy spolků je poměrně široká, proto v podrobnostech odkazujeme na patřičnou literaturu (Ronovská, Vitoul a Bílková 2014; Ronovská 2016; Zechovský 2018) a zkušené odborníky z praxe.

100 Ukázka elektronické knihy