Volně přeloženo
To je snad lepší losovat… Libor Dvořák
To je snad lepší losovat, posteskl si jeden osvícený petrohradský volič nad výsledky právě skončených ruských voleb do dolní komory ruského parlamentu, Státní dumy, do některých regionálních sněmů a také do řady gubernátorských křesel. Nu a když se tak podíváme na předvolební kampaň i průběh samotného hlasování, není se mu co divit. V hlavních volbách do Státní dumy podle očekávání zvítězila vládní strana Jednotné Rusko — po sečtení poloviny hlasů získala skoro padesát procent hlasů, následují komunisté s více než devatenácti procenty hlasů. Na dalších dvou místech se umístili Žirinovského liberální demokraté a Spravedlivé Rusko, jimž voliči přisoudili po zhruba osmi procentech hlasů. Do dolní sněmovny se těsně dostává i loni vzniklá strana Noví lidé, obecně považovaná za typický kremelský projekt. Za zrodem tohoto uskupení totiž stojí blízcí přátelé Vladimira Putina, oligarchičtí bratři Kovalčukové. Jednotné Rusko podle předvolebních statistik vstupovalo do voleb v nejhorší kondici za celou svou dvacetiletou existenci, ale i to ve specifických ruských podmínkách straně stačilo na jasný triumf, který přinesl 324 křesel v Dumě… a tedy opět ústavní většinu! Velmi zajímavý, i když rovněž předpokládatelný, je dobrý výsledek Komunistické strany RF: jak se zdá, právě
věc: Jak je možné, že na straně komunistům pomohlo, že státní Jednotného Ruska a samozřejmě moc nepřipustila k volbám lidi i prezidenta, kteří už mnoho Rusů z okolí stále vězněného Alexeje musejí zcela přirozeně unavovat, Navalného, a protestní hlasy se přece jenom nakonec stojí tolik tedy přestěhovaly ke komunistům. těch, co jsou ochotni dát jim svůj Také letošní volby provázela dlouhá řada předvolebních a voleb- hlas. Nejpřirozenějším vysvětlením je opětná plíživá sovětizace ních podvodů — počínaje už zmíživota ruské společnosti — strach něnou exkomunikací navalnovců z celého procesu přes blokádu webů řadových občanů z režimu, rezignace nad možností cokoli změnit, přinášejících návod na „chytré hlasování“ (což je v zásadě pobídka či dokonce podivná víra, že jinak to snad ani nejde a že tak, jako podpořit kohokoli, jen když to vládne Putin a jeho parta, se přece bude skýtat naději na porážku v Rusku vládlo skoro odjakživa! kandidáta Jednotného Ruska) Velmi přehledně to shrnuje až po přímé volební podvody, jako známý ruský spisovatel Boris je vhazování falešných volebních Akunin. Ten je přesvědčen, že ruský lístků do uren či takzvané kolosystém panování pochází už od zatoče, kdy jsou svolní přisluhovači kladatele jednotného ruského státu režimu autobusem převáženi Ivana III., který se pro nedostatek od jedné volební místnosti jiných vzorů poučil od Čingischána. ke druhé, aby mohli (samozřejmě Akunin mluví o čtyřech základních podvodně) volit několikrát. Kapitola sama pro sebe bylo pilířích takové vlády, z nichž distanční elektronické hlasování, první je absolutní centralizace jež přineslo hlavně v Moskvě moci, druhý sakralizace velkého výsledky tak skandální, že komuchána, třetí povznesení vladaře nisté požadují, aby jeho výsledky nad zákon a čtvrtá z těchto zásad byly přinejmenším v metropoli káže, že všichni občané takového zrušeny. A není divu — takto státu jsou jeho služebníky, což volily asi dva miliony Moskvanů lid musí respektovat. Tyto čtyři a poměrně snadno se dalo vysledo- principy podle Akunina v Rusku vat, že jakmile do celkové bilance platí přes pět set let, a pokud se začaly přibývat „elektronické“ hlasy, něco z nich porušilo, stát se začínal doposud vítězící opozice v hlavním bortit — bez ohledu na právě městě hladce ustoupila kandidáfungující zřízení. Je zkrátka jedno, tům prosazovaným státní mocí. zda se vladaři říká car, generální V Moskvě se nakonec neprosadil tajemník nebo prezident… S něani jediný kandidát, při jehož jakými volbami se v této koncepci volbě bylo uplatněno již zmíněné jaksi nepočítá. chytré hlasování. A co víc, zatímco Takže lepší by asi opravdu bylo počty ručně sčítaných hlasů byly jednoduše losovat… známy už někdy dvě tři hodiny po uzavření volebních místností, Autor je překladatel a komentátor zveřejnění elektronické části voleb, Českého rozhlasu. které by už z podstaty mělo být podstatně rychlejší, se několikrát odkládalo, a nakonec na něj došlo až v pondělí po volbách. Takže kdekoho napadlo, že tyto výsledky zřejmě bylo třeba patřičně upravit… Aniž bychom však chtěli zpochybňovat vliv všech těchto prohnaných či méně prohnaných triků státní moci na volební výsledek, člověka napadá jiná
96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS298088