6. Šťastlivec a smolař
103
by byl rušivým prvkem. Biden však dokázal zabránit i tomu, aby se dostal do pozice dosluhujícího politika, který už nemá na nic sílu, stačilo vyvolávat podezření, že by mohl mít zálusk zkomplikovat Hillary Clintonové její kandidaturu. I když se zatím žádná schůdná cesta k nominaci nerýsovala, možnost, že by k ní mohlo dojít, ponechávala Bidena ve hře. Jeden jeho asistent mi řekl, že Biden vidí sám sebe jako „žraloka, ten taky musí stále plavat, aby přežil.“ Dennis Toner pracoval v Bidenově štábu přes třicet let a vyjádřil to méně výhružně: „O tomhle je celý jeho život. Copak se na to může vykašlat zrovna teď?“ Čím víc času jsem s Bidenem trávil, tím víc jsem si všímal, jak často se vrací k tématu respektu – v čase dětství, otcových bojů i dávných urážek a úsluh, se kterými se při své cestě vzhůru vyrovnával. Respektování je trvalou součástí politické psychologie. V jedné epizodě seriálu Viceprezidentka vykládá Julia Louis-Dreyfusová o jeho důležitosti, když narazí do skleněných dveří: „Znáte přece písničku Arethy Franklinové Respect.“ Bidenova starosvětská citlivost však otázku respektování pozvedla do posvátných výšin. Dospěl jsem k závěru, že pro Bidena je prezidentská kandidatura jako taková méně důležitá než potvrdit si, že ho lidé respektují natolik, aby ji brali vážně. Hillary Clintonovou pojilo s Bidenem přátelství, které se datovalo už od dob kampaně Billa Clintona v roce 1992. Ráda říkala, že jí připomíná jejího manžela – oba jsou nenucení a přátelští, nahoru se vyšvihli svým přičiněním a politiku mají v krvi. Po zvolení Hillary Clintonové do Senátu spolu dojížděli vlakem. Když na národním sjezdu Demokratické strany v roce 2008
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297893