JANICE MAYNARDOVÁ
Frannie během svého vzdělávacího procesu vyslechla spousty přednášek, ale na žádné se nedozvěděla, čím to, že se její tělo zároveň chvěje, roztává a touží. Chtěla Zacha. Zoufale. Přála si vnímat jeho kůži na své. Vědět, jaké to je, když se jí vášnivě zmocní. Srdce jí zběsile tlouklo. „Já jsem stejně zmatená jako ty, Zachu. Ale to neznamená, že si nemůžeme užít trochu zábavy.“ „Zábavy?“ svraštil čelo. „Ty si nemyslíš, že se pobavíme?“ Propaloval ji žhavým pohledem. „Jestli tuhle záležitost pojmeme správně, tak zábava půjde stranou.“ Sevřel se jí žaludek. „Možná bych to tady mohla dodělat a ty si mezitím zajeď domů pro kartáček na zuby.“ Naklonil se blíž a políbil ji. Drsně. Naléhavě. „Kašlu na něj. Bez tebe se z téhle kanceláře nehnu.“ „Ale já…“ Znovu ji políbil. Tentokrát byl polibek delší, něžnější, mámivější. „Teď už se nevykrucuj, Frannie. Začíná to být zajímavý. A kromě toho je tři čtvrtě na dvanáct. Tvoje dnešní práce skončila.“ Z budovy odcházeli společně. Noc byla chladná a větrná. Cestou výtahem Zachary zavolal taxi. Řidič právě projížděl čtvrtí a sotva o pět minut později zastavil před firmou. Nastoupili a Zach dal řidiči pokyny. Frannie se chtěla schoulit do rohu, ale její společník měl jinou představu. Objal ji a přivinul k sobě. Jak je možné, že se cítí v teple a bezpečí a zároveň nesmírně rozvášněná? Protože tohle je Zach. Skvělý, nevyzpytatelný, drsný muž. Frannie bylo třicet. Měla za sebou několik vztahů se vším všudy. Ale nikdy necítila tak bouřlivou směs vzrušení a nejistoty. Být sama bylo bezpečné. Kdykoli si pustila někoho k tělu, nakonec jí ublížil. V koutku duše věděla, že Zach má moc ublížit jí úplně nejvíc. Toužila citově se s ním sblížit a dovolit mu, aby poznal skutečnou Frannie. To 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297378
CO PŘED NÍ TAJÍ?
však znamenalo strhnout svoje pomyslné hradby. Odložit štít. Vyplatí se podstoupit tohle riziko? V hale hotelu byli sami. Malý obchod s dárkovými předměty byl zavřený. Zach chvíli tiše rozmlouval s recepčním. Muž na chvíli odešel a vrátil se s malým papírovým sáčkem. Pak Frannie se Zachem nastoupili do výtahu. Frannie se pokusila o vtip, přestože měla v hrdle sucho jako na Sahaře. „Tak sis přece jen sehnal zubní kartáček?“ Zakřenil se a na okamžik vypadal úplně stejně jako ten kluk, do kterého byla zabouchnutá na střední. „Kondomy, Frannie. A kartáček také, máš pravdu.“ „Hmm.“ Cítila, jak rudne. Horkost jí stoupala od hrdla ke kořínkům vlasů. Zachary si určitě myslí, že s takhle nezkušenou a naivní ženou se ještě nikdy nezapletl. A nebyla to pravda, Frannie byla zcestovalá. Uměla si objednat jídlo čtyřmi jazyky. Málokdy jí nějaká situace nahnala strach. Jenomže tohle bylo jiné. Před ní stál Zach. Vystoupili, Frannie vytáhla z kabelky magnetickou kartu a odemkla. Pokoj byl zařízený obvyklým způsobem, nechyběla manželská postel. „Chovej se tady jako doma,“ řekla. Než se Zach zmohl na odpověď, vytáhla z kufru pár věcí a zmizela v koupelně. Flanelové kalhoty na spaní dnes nepřicházely v úvahu. Naštěstí s sebou přibalila i svůj oblíbený župan z černého hedvábí zdobený drobnými červenými vyšívanými draky. Pořídila si ho v čínské čtvrti, když zavítala pracovně do San Franciska. Osprchovala se před odchodem do práce, takže nyní se chtěla jen osvěžit a lehce navonět oblíbeným parfémem. Svlékla se a pročesala si vlasy. Spokojeně na sebe pohlédla do zrcadla. Smyslný černý župan lichotil jejím křivkám. V očích ale sídlila ostražitost. Odtud není návratu, uvědomovala si. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297378
JANICE MAYNARDOVÁ
Když se vrátila do pokoje, nevěděla, co má očekávat. Zach ji určitě bude chtít vystřídat v koupelně, myslela si. Opět ji ale překvapil. Seděl na její posteli opřený o pelest, zřejmě úplně nahý. Jistá si ale nebyla, protože do pasu byl zakrytý dekou. Všude zhasnuto, až na malou lampičku. Zachův odvážný úsměv měl stejné účinky, jako by se jí dotýkal. Její jemné bradavky se proměnily v pevné uzlíky. Pohrávala si s páskem županu. „Vidím, že jsi připravený.“ „Jestli i ty, tak já určitě. Pojď ke mně, Frannie.“ Zach věděl, že tahle žena je něčím jiná. Stejně jako dnešní noc. Tušil, že tahle schůzka znamená víc než jen uspokojení vzájemné touhy. Odmítal si ale kazit noc, a tak vtíravou myšlenku odehnal. Jeho Frannie vypadala kouzelně. V černém županu, s tmavými vlasy a bledou pletí byla úchvatná. Nejkrásnější žena, jakou kdy viděl. Vtom ho přepadly výčitky. Quin měl pravdu. Frannie byla jiná. A on tady nemá co pohledávat. Jenomže byl sobecký mizera a chtěl ji tolik, že se nedokázal zvednout a odejít. Přistoupila blíž. „Tak pojď. Já nekoušu,“ vybídl ji. „Obávám se, že to není tak docela pravda.“ Usmál se nad vtipnou poznámkou. „Pořád zapomínám, jak dobře mě znáš.“ Po chvíli, když se zdálo, že Frannie zůstane stát vedle postele navždy, Zachary odhodil přikrývku a ukázal svoje nahé tělo. Byl vzrušený. V podstatě už od okamžiku, kdy vyšli z kanceláře. „Vidíš něco, co se ti líbí?“ „Možná,“ našpulila rty a upřela pohled na jeho mužství. Dívala se na ně tak, že se vzepjalo ještě o něco víc. Zachary zatnul pěsti. Z jakéhosi důvodu pro něj bylo velmi důležité, že první krok dnes učinila Frannie. Nechtěl ji svést. Téhle hry se účastnily obě strany stejně. Konečně vklouzla na lůžko a schoulila se k němu. 100 Ukázka elektronické knihy