Dalším českým hudebníkem je skladatel Jan Emanuel Doležálek z Chotěboře, důvěrný přítel Beethovenův, který se angažoval i v českém národním obrození, ve Vídni se zasloužil o české bohoslužby a pomáhal tu českým studentům a umělcům. K obrozencům patřil i kněz a teolog Michal Josef Fesl z pražské německojazyčné rodiny. Byl studentem Josefa Dobrovského a Bernarda Bolzana, patřil mezi nejvýznamnější příznivce Národního muzea a také mu odkázal všechen svůj majetek včetně knihovny o dvanácti tisících svazcích, aniž se za to dočkal uznání jako jiní. Spisovatel Julius Seidlitz se narodil v Praze jako Icik Jeitteles a krátce před smrtí konvertoval ke křesťanství. Pak je tu stavitel Josef Kastan, Žid z Podmokel, po němž zůstala ve Vídni spousta nájemních domů, a také zakladatel věhlasných Žofiiných lázní, konvertovaný Žid Franz Morawetz z Roudnice. Leží tu i císařští důstojníci původem z Teplic, Smečna a Českých Budějovic. Tihle všichni přišli do Vídně z českých zemí. Pro některé byla mateřštinou němčina, pro jiné čeština nebo možná jidiš. Ale rozhodně to nebyli ti přísloveční pekaři, krejčí a cihláři. Tohle nebyli žádní chudí příbuzní. Ale my jsme na ně nějak zapomněli. Ještě jedno jméno mi na seznamu padne do oka: inženýr Alois Negrelli, Tyrolák, odborník na stavbu horských silnic a železnic a generální inspektor Severní dráhy císaře Ferdinanda. Později měl na starost výstavbu trati z Vídně do Děčína a do Prahy a za zásluhy byl povýšen do rytířského stavu. Šlechtický přídomek si vymyslel sám, „von Modelbe“ – od Vltavy a Labe, jako upomínku na dopravní stavby, které po sobě nechal v povodí dvou největších českých řek. I on byl shledán dostatečně vznešeným nebožtíkem, aby byl přestěhován na
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297039