hera lind
•
sta n e š se mou da l ší ž e nou
Nějaký dodavatel? Neměl by Karim nic proti tomu, kdybych otevřela dveře cizímu muži? Za okénkem z mléčného skla se rýsovaly dvě postavy. Jedna z nich byla zahalená. Jsou to snad dva islámští Alláhovi svědci, kteří mě chtějí přijmout do svého kruhu? Otevřela jsem. A hned prudce ustoupila. To byl… „Karime, to je ale překvapení.“ Vypadal dost vystresovaně a já pochopila: Ta žena vedle něj je Suleika. Její tvář byla jako z kamene. Aha. Bude co vysvětlovat. Žena sklopila oči a zamumlala lámanou angličtinou: „Vítej, sestro, v islámu. Pomohu ti vyznat se tu.“ Znělo to, jako by jí to nalil do hlavy tak jako mně arabské verše z koránu. Nejradši bych ty dveře zase zabouchla. Ale teď budu muset spolupracovat. Karim se na mě díval skoro zoufale. Tohle byla i pro něj dost choulostivá scéna. Nepůsobil tak uvolněně jako vždycky, když jsem se ho na jeho ženu zeptala. Sestra v islámu. Aha. Její rty říkaly pravý opak, byly to jen dvě čárky. A když zvedla pohled, nebylo v něm nic než pohrdání. Statečně jsem předstírala suverenitu. Showtime! „No, tak pojďte dál. To je od vás milé, že jste se za mnou přišli podívat. Právě jsem se zabývala záclonami…“ Ustoupila jsem stranou a pozvala je dál. V bytě byla ještě cítit barva. Teprve jsme ho zařizovali. Karim a já. V kuchyni stála zatím jen napůl vestavěná skříňka z IKEA, protože se u ní Karim včera pěkně klepnul do prstu. Jeho neislámská nadávka mi ještě zněla v uších. Tolik jsem ho utěšovala! Ale pak vypršel jeho čas u mne a musel spěchat ke své rodině. A teď už tu byl zase. A s ní! Podívala jsem se směrem k němu, jako bych hledala pomoc. Ale díval se do země. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS296793