JANICE PRESTONOVÁ
Margaret ho nikdy nemilovala. Splnila sice svoji povinnost a dala mu dva syny a dceru, ale nebyla ani dobrou manželkou, ani dobrou matkou. A nakonec nebyla ani dobrou vévodkyní, protože jediné, co ji zajímalo, byly honosné večírky, plesy a společenské recepce, které často pořádala – samozřejmě na účet Lea, v té době již šestého vévody z Cheritonu. Postupem času ztratila zájem o Lea i o děti. Zatímco on byl s Dominikem, Alexem a malou Olivií na panství Cheriton Abbey, Margaret trávila téměř všechen čas v Beauchamp House, jejich londýnském domě. Na panství se vracela jenom na část roku a obvykle pod Leovým nátlakem – musel jí pohrozit, že jí sníží příjmy, pokud to neudělá. Pokaždé si však s sebou přivezla početnou společnost. Abych tu neumřela nudou, tvrdila s pohrdavě ohrnutými rty a posměšným pohledem v očích. A lhala. Neustále mu lhala. A také… Měla milence. Mnoho, mnoho milenců. Zpočátku to tajila, ale postupem času se s nimi už ani neskrývala. Když ji Leo přímo konfrontoval s tím, co zjistil, věnovala mu jen další posměšný pohled nebo se mu dokonce vysmála. Přece sis nemyslel, že jsem si tě vzala kvůli tvým hezkým očím? řekla mu během jedné z jejich početných hádek. Ty jsi potřeboval manželku a já zase manžela, protože jako svobodná žena bych nemohla žít po svém. Vyhověli jsme si navzájem. Tak se teď netvař, jako kdybys to nevěděl. Takhle žili několik let. A pak, v zahradním altánku 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295714