SUSANNAH ERWINOVÁ
a byl vybaven výrazně minimalisticky, ze všeho bylo cítit, že tu žije muž. Tmavá kožená sedací souprava, police z ebenového dřeva v kontrastu s krémově bílými zdmi, ozdobenými abstraktními obrazy v zářivých barvách. Přešla ke skleněné stěně, která nabízela panoramatický výhled na město pod nimi a zálivem za ním. Vedle byl malý stolek se sbírkou fotografií. Namátkou jednu z nich vzala do ruky. Usmíval se na ni černobílý Grayson. Stál vedle své sestry, která měla podobně výraznou tvář a tmavé oči. Na druhé straně vedle Graysona stál, srdce jí poskočilo, jeho otec. Poznala by Barretta kdekoliv. Grayson po něm zdědil bezstarostný úsměv a plavé vlasy. Přejela prstem po Barrettově tváři a přemítala, jak ten démon z jejích pohádek na dobrou noc může vypadat tak… normálně. Tak uvolněně, šťastný, že je se svými dětmi. Ale věděla, jak uškodil jejich rodině. Alespoň si myslela, že to ví. Ale minulé dny se vše obrátilo naruby a vzhůru nohama. Možná má Grayson pravdu a všichni jsme hrdinové svých vlastních příběhů. Co když otec ze sebe udělal hrdinu a odsoudil Barretta do role zlosyna neoprávněně? „To bylo focené na oslavě tátova posledního vítězství ve volbách,“ ozval se za jejími zády Grayson. „Tak proto ty balonky. Vypadáte se sestrou trochu staří na takovou oslavu narozenin.“ „A to jsem si zrovna objednal balonky na příští narozeninovou party.“ Zasmála se a odložila fotku. „Tvá konference už skončila? To bylo rychlé.“ Něco zamručel. „Pro mě skončila. Mám tu naléhavější věci.“ „Dej si tolik času, kolik potřebuješ. Já si tu užívám výhled,“ ukázala na panoramatickou scenerii před sebou. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295477
PROČ JSI ROMEO?
„Taky si vychutnávám výhled.“ Vzhlédla a zjistila, že jeho pohled nesměřuje na změť uliček pod nimi, ale na ni. Horká vlna jí zalila tváře a hruď. „A první naléhavá položka programu je prohlídka města, kterou jsem ti slíbil.“ Stoupl si vedle ní k oknu a jeho levá paže se otřela o její pravou, až jí naskočila husí kůže. „Mám pocit, jako kdybych letěla nad městem. Podívej, tamhle je Bay Bridge. A Treasure Island.“ Zvedla ruku, aby na ně ukázala. „To je Yerba Buena Island. Treasure Island je hned vedle.“ Vzal její ruku do své a o kousek s ní pohnul. „Tady,“ zašeptal jí přímo do ucha. Zachvěla se, jak ji jeho dech zašimral na tváři. „A ten malý ostrov tam?“ „Alcatraz.“ Věděla to, ale přála si, aby ji dál držel za ruku. „A co ta budova, která vypadá jako válec?“ Otočila se k němu a jejich rty se ocitly jen pár milimetrů od sebe. „Coit Tower,“ řekl. „A tahle?“ Neměla ponětí, kam ukazuje, vnímala jen jeho rty, pevné a krásně tvarované. Její ústa padla k těm jeho tak dokonale, jako kdyby byla dvěma kousky skládačky. Najednou jej nesnesitelně toužila políbit. „Hádám, že… Transamerica Pyramid.“ „Ty to nevíš jistě?“ Zvedla k němu oči. Pak přestala dýchat při pohledu na neskrývanou touhu v jeho tváři. „Nevidím nic jiného než tebe, právě teď.“ Zvedl hřbet ruky k její tváři a palcem jí přejel po křivce čelisti. Srdce jí poskočilo, pak se rozbušilo rychleji, jako dusot splašených koní. „Taky vidím jen tebe,“ podařilo se jí ze sebe 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295477
SUSANNAH ERWINOVÁ
vypravit, a pak už se líbali. Na ničem jiném nezáleželo, chtěla jen, aby se jeho jazyk zanořil do jejích úst a ona zas mohla prozkoumávat jeho ústa svým jazykem. Ta předchozí noc byla trochu jako sen. Půlnoční tma, celý svět ztichlý ve spánku a oni dva se navzájem proplétali na houni před hořícím krbem. Bylo snadné si představit, že to byla jen zhmotněná fantazie. Splněný sen z mládí, kdy zpovzdálí obdivovala místního šampiona v plavání. Celé to bylo jako fantazie, včetně hotelové chaty, kde noc stála víc, než si vydělala za měsíc. I ve chvíli, kdy se celá třásla pod naléhavými pohyby jeho úst, odmítala uvěřit, že je to skutečné. Ale teď… Zvedl jí svetr a ona se na chvíli odtrhla od jeho úst, jen aby si jej přetáhla přes hlavu. A pak už se líbali znovu, vzal jí ňadra do dlaní, hladil je přes podprsenku, jejich vrcholky byly vzpřímené a žadonily o pozornost, podprsenka šla dolů a ony dostaly, po čem toužily, vzal je do úst, a kroužil kolem nich jazykem. Spěšně mu rozepnula košili a vysvobodila jej z kalhot, líbilo se jí, jak do ní narazil a celou ji uvěznil mezi svým tělem a oknem. Zalapala po dechu, když se holými zády přitiskla ke sklu, ten kontrast žhavé kůže a chladného skla ještě zvýšil její vnímavost. Vzhlédl k ní a rozepnul jí kalhoty. Hleděla na něj neschopná slova, hladký chlad za sebou, jeho hřejivé prsty na břiše, nahá ňadra vystavená proudění vzduchu. Stáhl jí kalhoty a pak už na sobě neměla nic, jen malý kousek krajky. Navzdory jasnému slunečnímu světlu, které proudilo dovnitř okny, se mu zorničky neskutečně rozšířily, když si všiml jejího nového prádla. „To je z hotelu?“ Přikývla, stále neschopna se nadechnout a promluvit. 100 Ukázka elektronické knihy