Řidič si všimne, že jej pronásledují poldové a zahne do Skovgade. Po několika metrech vjíždí do lesního porostu. „Tady se jim schováme,“ pronese Alan Svensson. „Kde se tady vzali?“ podiví se jeho bratr Hans. „Určitě jsou tady kvůli tomu Sigfriedovi.“ „Říkal jsem Dolfovi, aby se na toho magora vykašlal. Neposlechl mě a teď máme na krku poldy!“ „Zatím o nás nevědí,“ zavrčí Alan, aniž by si uvědomil, že na sebe upozornili vlastní chybou. Kvůli bezohledné jízdě. „Počkáme tady,“ promluví Hans. Alan kývne. Modré Mondeo pokračuje po Farupvej. Zastaví u Autoopravny. „Myslím, že nám ujeli,“ podotkne Kjelsson. „Zkusím zavolat k nám, jestli by mi prověřili dodávky v okolí Skovdallundu. Pokud je to někdo místní, je stále tady.“ „A pokud ne?“ „Kdyby jeli do Jellingu, viděli bychom je!“ ukazuje rukou před sebe. Kjelsson souhlasně přikývne. Halmborg sáhne pro telefon.
„Eriku, tady Sven. Potřebuji službičku.“ „Povídej?!“ „Vyhledej mi všechny dodávky v okolí Skovdallundu.“ „Dobře, dej mi chvilku. Hlas se na chvíli odmlčel. Halmborg držel telefon a vyčkával, až se Erik znovu ozve.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295456
„Svene?“ „Jo, slyším.“ „Ve Skovdallundu mají dodávku čtyři lidé.“ „Sakra!“ „Proč to potřebuješ?“ „Jedna dodávka nás před chvíli málem sestřelila, a samozřejmě nezastavili.“ „A jste v pořádku?“ „Jo, jsme. Vyhnuli jsme se jim.“ „Mohu ti dát adresy.“ „To je na dlouho, kašli na to, Eriku. Díky za snahu.“ „Jasný, měj se.“ Halmborg vrací svůj telefon do kapsy. S pohledem na svého parťáka. „Za pokus to stálo.“ „Co když ten auťák odbočil na Skovgade? Tam jsou lesy,“ zamyslí se Kjelsson. „Tam už je nenajdeme.“ „A co je na druhé straně?“ Hm! Kjelsson se kouká na navigace. „Farup, Ollerup, Gammelby.“ „Ollerup! Dolf Walgam. Ten chlápek, co jsem ho vyslýchal u něj doma. Velká stodola, traktory, stroje. Mohl by mít dodávku.“ „Dobře, jedeme tam!“ „A co vůbec chtěl Steng?“ „Má pro nás nového chlapa do týmu.“ „Fakt?“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295456
„Jo.“ Hm! Ω Ollerup, 14:32 Ford Mondeo zastavuje před mohutnými vraty. Tentokrát je branka zavřená. Policisté vystoupí a Halmborg sáhne na zvonek. Chvíli se nic naděje, pak se objevuje Lars Walgam. „Jdete mi oznámit, že jste mého bratra zabásli?“ „Ne.“ „Není doma.“ „A nevíte, kam šel?“ „Celý víkend je pryč.“ „A není vám to podezřelé?“ „Ani ne. Buď někde vyspává z opice, nebo zase čóruje.“ „Čóruje?“ „Jako krade, neznáte to, detektive?“ diví se Lars Walgam. „Nemáte náhodou modrou dodávku?“ „Ne, to nemáme, proč?“ „Před nějakou dobou nás vytlačila ze silnice,“ odvětí Kjelsson. „To je můj parťák kapitán Kjelsson,“ představí ho Sven. „Můj brácha řídí akorát traktor a občas se projede na motorce.“ „Veterán. Něco jako BMW Sahara, německého Wehrmachtu?“ „Vyznáte se v historických vozech, detektive?“ „Ne. Ale svědci viděli vašeho bratra jezdit na motorce, která shodou okolností patřila zavražděnému Sigfriedu Millgarovi,“ upřesňuje
Ukázka elektronické knihy