98
Judy Leigh
„Ale co večer?“ zamračila se Rose. „Musíme vymyslet program na večer.“ „Co zajít do Folies Bergère?“ nadhodila Pam. „Mohly bychom si už dopředu zarezervovat lístky.“ Della si povzdechla. „Škoda že tu není Tess. Ta se umí bavit – měla by spoustu nápadů.“ Rose stiskla rty. „Ano, s Tess je zábava. Ale o jejím manželovi si to nemyslím. Je to pokrytec.“ „Mně přišel velmi milý.“ Della si připomněla, jak jim v Olivovém háji všem velkoryse zaplatil koktejly. „A k Tess se taky choval hezky.“ Pam zavrtěla hlavou, nebyla si jistá, jestli ten okouzlující Alan byl opravdový, nebo jen sehrál divadýlko pro Tessiny přítelkyně. Ale do hlavy se jí vkradla jiná myšlenka. „Už jste se některá setkala s Jennyiným nastávajícím, s tím Eddiem?“ Rose si založila ruce na hrudi. „Možná to vypadá, že jsem zaměřená proti mužům obecně, ale nelíbí se mi, jak drží Jenny zkrátka ohledně svatby.“ „Třeba mají jen omezený rozpočet.“ Della si připomněla svého Sylvestra, jak si prodlužuje šichty ve stánku, aby dal dohromady peníze na její výlet. „Podle mého názoru je to opravdu velký sobec.“ Rose si zjevně nehodlala brát servítky. Energicky zaškrtla středu, jako by jedinou čarou chtěla skoncovat i s Eddiem. „Ve středu přijedeme do Paříže, vybalíme se a trochu se porozhlídneme po okolí. Jenny napsala večeře a drink. To sedí, ne?“ „Už se nemůžu dočkat.“ Della se k ní nahnula blíž. „Co nás čeká ve čtvrtek?“ „Naplánovala prohlídku památek. Což samozřejmě znamená Eiffelovka. Jenny sem napsala galerie. Shodneme se, že návštěva Louvru je povinnost každého turisty? S tím asi bude Jenny souhlasit.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295259
Babičky na tahu
99
Pam ukázala na pátek. „Stojí tu návštěva kasina s otazníkem. Ráda se podřídím, ale sebe samu si v kasinu neumím představit.“ Della souhlasně přikývla. „Určitě nebudu sázet.“ „Možná je to pro Jenny způsob, jak se vyrovnat s Eddieho výletem do Las Vegas,“ nadhodila Rose. „No co, nastrojíme se a trochu nasajeme atmosféru. Dáme si každá koktejl a vypadneme. Když nic jiného, bude to pro nás zážitek.“ Della se zamračila. „Proč tu má v pátek po prohlídce památek hřbitov? Není to trošku morbidní?“ „Je to Montparnasse, Dello. Je tam pohřbeno mnoho slavných lidí – Sartre, Baudelaire, Saint-Saëns, Beckett.“ Pam se usmála Dellinu nevěřícnému výrazu. Rose Pam podpořila. „Dívala jsem se, že poblíž Montparnassu je vysoká věž – dá se vyjet na její vrchol a vidět Paříž z výšky, noční Eiffelovku a celé město. To musí být krásné. Třeba bychom Jenny přesvědčily, že si tam dáme večeři.“ „To by bylo skvělé, a pravděpodobně taky levnější než Eiffelovka. A navíc bychom si ušetřily fronty,“ přisvědčila Pam. „A peníze, které neutratíme za vstupenky, se nám budou hodit při nákupech, které Jenny naplánovala na sobotu. Jenže Jenny o tu Eiffelovku asi dost stojí.“ „Já tedy určitě na Eiffelovku chci. Chci Sylvestrovi koupit tričko s nápisem ‚I Love Paris‘,“ prohlásila Della. Rose přezíravě nakrčila nos. „Ta se prodávají všude.“ Ukázala na papír s programem. „Po nákupech bychom si mohly zajít na pozdní oběd a pak si vyjet lodí po Seině. To by bylo lepší podniknout už v sobotu, abychom měly v neděli volno, odpočinuly si a dopřály si třeba nějakou lázeňskou proceduru. Večer při oslavě tak budeme krásné a odpočaté. Jen musíme vymyslet, co podnikneme.“ „Co nějaká show?“ navrhla Pam. „Ráda bych nějakou navštívila, když už budu v Paříži.“ „Tess bude určitě chtít jít do nočního klubu.“ Della si
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295259
Judy Leigh
100
zamyšleně podepřela bradu. „Já bych ale dala přednost večeři v tiché restauraci.“ „Jazzový klub by určitě stál za návštěvu,“ přemítala Rose. „Prostě to musí být večer,“ zdůraznila Pam, „na který Jenny hned tak nezapomene. Něco bombastického.“ „To bez debat.“ Rose si odškrtla poslední položku seznamu. „Sepíšu naše návrhy a promluvíme si s Tess. Ale nedělní večer musí zůstat pro Jenny překvapením, jasné? Pořádně to roztočíme.“ Della zavřela oči. „Výlet do Paříže!“ povzdechla si zasněně. „Známe se teprve od podzimu, ale těším se na to, co spolu zažijeme. Je krásné najít si takové přítelkyně.“ „Taky se moc těším,“ přikývla Rose. Pam hleděla zadumaně na Elvise a prsty mu probírala černé kudrny. „Cítím lasagne,“ oznámila s úsměvem. „Dáme se do jídla?“
*** Než se Tess s Alanem vrátili domů, bylo už půl sedmé. Obědvali v útulné venkovské hospůdce se stropem z dubových trámů a pak Alan trval na tom, že před návratem domů proveze Tess podél pobřeží až k Dorsetu, aby si užili bledého březnového slunce a bezmračné oblohy. Zastavili před domem a Alan se k Tess s úsměvem obrátil. „Tak co, líbil se ti dnešní den?“ Tess mu úsměv oplatila. „Byl překrásný.“ Alan se k ní naklonil a stiskl jí rameno. „Máme hezký život, Tess.“ Letmo ji poíbil. „A máš pravdu, měl bych si tě víc hledět. Dnes to bylo moc hezké. Takové výlety bychom měli podnikat častěji.“ Znovu ji políbil. Tess zavřela oči. Cítila, jak jí v kapse vibruje telefon, ale nevšímala si ho a soustředila se na krátký okamžik Alanových rtů na svých. Ukázka elektronické knihy