Pthralu téměř nulová. Více než korespondenci tak naše kroužení připomínalo přátelské hašteření starých známých, neboť jeden log střídal druhý v horečném tempu. Asi se brzy zblázním! Jestli mi Hontové přednesou byť jedinou další výtku k protokolu, přistavím do hangárů obří ventilátory a ihned po příletu je rozfoukám do exoprostoru. Taková drzost po tom všem! G
Ach, Tvyngu. Co na to říct. Je hrozné, jak je naše společnost rozdělená. Jediným smyslem tohoto setkání je, abychom vytyčili jednotný směr a ten se posléze uplatnil v praxi. Hádkami ztrácíme drahocenný čas. G No a jak to vlastne vidis ty – drzis linii svyho taty? T
−18 Tu až −14 Tu
To klidne udelej, pulzubym smrdi lejno z huby a nic kloudnyho z nich nevyleze. Moc se na to vase setkani neupinej, talino, tady mu nikdo nevenuje jakoukoliv vyznamnejsi pozornost. Jestli sis myslela, ze za vama prilitne sam Gze, seredne se mylis. Vypada to, ze za sebe nakonec posle pomerne nevyznamnyho xenackyho cudla, kterej te bude krmit kecy o nekonecnych benefitech Novyho Coraabu, aniz by sam hnul lalokem… T
Upřímně? Já vlastně nevím, Tvyngu. I Nakat váhá – původně byl striktně pro to zůstat, ale vidím, že i on postupně mění názor. Musí pro něj být těžké přiznat si, že jsme vyplýtvali několik let času a bezpočet zdrojů v honu za přeludem jménem Bothra. G Mno. Tak on to zase uplnej prelud neni, ze jo… mame docela citlivy pristroje a nasi karrove venujou pozorovani skladkosveta dost casu. Nakonec se zda, ze to takovy prusvih nebude – vasi meli tu smulu, ze pristali v extremne nehostinnym podnebnym pasmu na severu, ale okolo rovniku je situace o dost snesitelnejsi. Jedina nevyhoda je, ze ve skladkovym podlozi skutecne nejsou zadni corabidovi hadi, coz ale muzou vykompenzovat obri zridla tekutych kovu u jizniho polu. Nic neni jednoznacny – ale to vlastne situaci docela komplikuje, co… T
97
No a co ty? Jak to vidíte u vás na Pthralu? G
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295242
Je to tu vselijaky. Cast cahounu dost hudrala, kdyz Gze zavelel k tomu nasledovat odstepek voju az sem. Ale myslim, ze tlaky na to zustat tady u nas jsou a v posledni dobe docela sili. Oroisti jsou ale ohebni jak popinava bodra, takze Pthral myslim nakonec poleti, kam zamiri vetsina. T Jak vidno, ani intenzivní korespondence s přítelem z dětství nepřinášela uspokojivá řešení. Zřejmě proto jsem cítila, že na Oonském sněmu musí za každou cenu padnout konečné rozhodnutí, neboť přetrvávající nejistota se již stávala nesnesitelnou. Nebylo dne, kdy by se neobjevil dotěrný dotaz z Orodu, což dokazovalo, že i naši vlastní talové váhají, jak se k této zapeklité situaci vlastně postavit. Kýžený okamžik se přiblížil a já se po posledním šeru stráveném horečnými přípravami všech podkladů probudila do dne, kdy měly dorazit agravy s delegáty. Poprosila jsem dvojici mladších služebných, aby se postaraly o mé syny, neboť jsem chtěla mít věrnou Jakaru po boku. K její osobě se váže úsměvná historka, neboť jsem si zrovna oblékala své vzácné fasetové šaty, když tu se na mě znenadání z výklenku převrhla nádobka s barvou na rty. Několik kapek tmavé tekutiny mi potřísnilo oděv a já v návalu bezmocného zoufalství hlasitě zaklela, neboť do příletu první agravy zbývalo sotva pár untů. V tu chvíli Jakara energicky přiskočila a začala mi na šaty plivat. Zprvu mě její počínání zděsilo a odstrčila jsem ji, avšak ona řekla: „Vím, co dělám, paní, věřte mi! Není času nazbyt.“ S těmito slovy si služebná odtrhla kus látky ze svého oděvu a začala mé slinami potřísněné šaty čistit. A skutečně – skvrny byly po chvíli pryč. V tom okamžiku mi došlo, že přímočaré řešení bývá mnohdy nejlepší, jakkoliv se nám v první chvíli jeví nesmyslné. Do hangáru jsem dorazila v doprovodu otce, který se za vydatného přispění všemožných stimulantů dokázal postavit na vlastní nohy a vytrvale odmítal využít felčary nabízený podpůrný exoskelet. Můj muž se tohoto ceremoniálu odmítl zúčastnit a stroze mi oznámil, že svůj názor nezměnil a nadále trvá na tom připojit se k Borům na cestě k jedinému správnému cíli.
98
Jako první přilétla makaarská agrava, a já tak měla příležitost znovu na vlastní oči spatřit slovutnou Maka Minu, nejstarší a v té době
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS295242
i nejmocnější ženu talských vojů. Matce všech Makaarů již v té době bylo úctyhodných sto padesát čtyři Tu a její kdysi tak překrásnou tvář lemovaly spletence hlubokých vrásek, záda měla ohnutá pod nánosem času, avšak její pohled byl stále nezkalen věkem. To mi přišlo neuvěřitelné vzhledem k tomu, že přede mnou stála žena, jež osobně zažila éru největší slávy mého praděda Tala Kusa-Gama.
Když se z plavidla vysoukal předák Tandib, poklekl na podlahu a opsal kolem sebe několik velikých kruhů. Šlo o odvěký khakeiský zvyk, který měl strůjci propůjčit sílu nezdolného ducha na dosud nenavštíveném místě. Krátce po přivítání mi předal nádherně zdobený stříbřitý ingot. „Přijměte něco kaleše z našich zásob, Paní,“ prohlásil předák Tandib, zatímco jsem upřeně sledovala jeho sytě oranžové strnulé hady, kteří prozrazovali neurozený původ, „je mi nesmírnou ctí setkat se s vámi a vaším ctěným otcem tváří v tvář.“ Opodál stojící otec kývl hlavou na výraz díků, a když Tandib s doprovodem hangár opustili, potěžkala jsem kus kovu a řekla: „Kaleš?“ Nakat se pousmál nad mou nevědomostí a pravil: „Khakeiský název pro ytterbium, Gammah. Jejich předkové kdysi byli nejvýznamnějšími exportéry tohoto vzácného kovu, a proto mne nepřekvapuje, že jej i nadále rozdávají na potkání. Vidím, že se máš stále co učit.“
−18 Tu až −14 Tu
Maka Mina mne políbila na čelo, avšak nestihly jsme spolu prohodit více než několik konverzačních frází, neboť do hangáru měla brzy vstoupit další z agrav a já se musela věnovat hostům.
Na přílet další agravy jsme čekali o něco déle, a proto nám služebnictvo do haly přineslo těžká polstrovaná křesla, aby si unavený otec odpočinul. Když do hangáru konečně vklouzlo elegantní karmínové plavidlo, na chvíli jsem si bláhově pomyslela, že jde o delegaci ze zářícího THALu, že snad z agravy vystoupí Pán Kabun a já se na okamžik ocitnu v živoucích vzpomínkách na dětství a dospívání. Šlo však o vyslance z Pthralu, který Karmín zdědil po otcích-zakladatelích a z nás všech jej využíval zdaleka nejvíce.
99
Byl jím rozměrný xeňan s krkolomným jménem T’nst’dk. Ačkoliv vzhledem připomínal nesourodé klubko odřezků z tiskárny na fasetové
Ukázka elektronické knihy