98
T. L. Swanová
Tristan mi volal, že mě nemůže vyzvednout, protože se mu protáhlo jednání. Sejdeme se v hotelu. Při té vzpomínce se usměju. Volal totiž právě, když jsem seděla s jeho skalními obdivovatelkami, které přitom neměly nejmenší ponětí, že jsme se dali dohromady. Je to, jako bychom dělali něco zakázaného. A to se mi vůbec nepodobá. Kabelku na klíně svírám tak silně, až mi bělají klouby prstů. Snažím se uklidnit, ale dech se mi chvěje. Tohle je ta nejbláznivější a nejspontánnější věc, kterou jsem kdy provedla. O půl hodiny později zastavujeme před hotelem a já vykouknu z okýnka na jeho název: Four Seasons Hotel George V Ježíši, to bude snobárna. „A jsme tady,“ usměje se na mě řidič. Vyndávám z kabelky peněženku. „Ne, ne, o to už je postaráno,“ ujišťuje mě a vystupuje. Z kufru vytáhne moje zavazadlo a odváží ho k hotelové službě, které mě představuje: „Paní Andersonová.“ Muž v bílé uniformě se usměje a přikývne. „Tudy, paní Andersonová,“ pokyne mi rukou. „Merci,“ zavolám ještě na řidiče, který se vrací k autu. „Au revoir,“ loučí se. Můj nový společník mě vede k recepci a já se cestou rozhlížím. Všechno kolem je z leštěného béžového mramoru a stěny zdobí velká, exoticky vyhlížející plátna mistrů. Všude, a to nepřeháním, jsou rozmístěné vysoké vázy s růžovými květy. Vypadá to tady jako na opulentní svatbě. „Jak vám mohu pomoci?“ ptá se mě paní v recepci. „Přišla jsem za panem Tristanem Milesem,“ oznamuju jí a pevně před sebou svírám kabelku. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS294589