Další pestřenky S více než 400 domovskými druhy jsou pestřenky velmi mnohotvárné. Mnohé z nich jsou žluto-černě zbarveny jako vosy, jiné připomínají chlupaté včely nebo čmeláky. Jednoznačný znak všech druhů: typická muší hlava a chybějící vosí pas.
Syrphus ribesii
Muší tělo s vosím zbarvením – tak vypadá tato až 12 mm dlouhá pestřenka. Od dubna do října bývá hostem na květech. Larvy pozřou až 150 mšic denně.
Pestřenka psaná
Pestřenka hrušňová
Pestřenka žlutopásá
Tato velmi štíhlá, až 12 mm dlouhá pestřenka se většinou zdržuje na květech (miříkovitých, hvězdnicovitých rostlin). Larvy loví mšice na květinách a bylinách.
Obzvlášť na bílých květenstvích miříkovitých rostlin můžeme objevit tuto až 15 mm dlouhou, výraznou pestřenku. Zelené larvy s bílým podélným pruhem uprostřed těla se živí mšicemi.
Tato pestřenka se velmi podobá vose. Má dlouhá, úzká křídla a ráda navštěvuje květy. Larvy žijí v zemi, kde se živí různými druhy vlnatek.
Sphaerophoria scripta
96
Pestřenka rybízová
Scaeva pyrastri
Chrysotoxum arcuatum
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS294554
Černo-žlutý a černo-červený hmyz
Pestřenka
Pestřenka sršňová
Pestřenka prosvítavá
Člověk se musí opravdu přesně podívat, aby tuto 12–14 mm dlouhou pestřenku nepovažoval za vosu. Navštěvuje různé květy a jako potravu přijímá i medovici od mšic.
Tato 22 mm dlouhá pestřenka imituje sršeň. Larvy se vyvíjejí v hnízdech vos a čmeláků. Živí se mrtvým hmyzem a odpadem napadaným do hnízda.
V blízkosti lesa se na bílých květech můžeme setkat s touto až 16 mm dlouhou pestřenkou. Larvy se vyvíjejí ve vosích hnízdech. Živí se mrtvým hmyzem a organickými odpadními látkami.
Pestřenka narcisová
Pestřenka trubcová
Pestřenka smrtihlavka
Tam, kde rostou narcisy a jiné cibulové květiny, se může od května do července objevit tato 12–14 mm dlouhá pestřenka. Vajíčka klade na tyto rostliny, protože se její larvy na nich vyvíjejí.
Larvy této až 16 mm dlouhé pestřenky, někdy nazývané i včelice trubcová, se vyvíjejí v hnijících látkách – v žumpách, chlévské mrvě a odpadních vodách. Dýchají dlouhou trubičkou, připomínající myší ocásek.
S hlasitým bzučením létá tato až 14 mm dlouhá pestřenka kolem květů. Larvy žijí v bahnité vodě a živí se tam organickými naplaveninami.
Chrysotoxum cautum
Merodon equestris
Volucella zonaria
Eristalis tenax
Volucella pellucens
Myathropa florea
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS294554
Další černo-žlutý a černo-červený hmyz Na této dvoustraně najdete další druhy černo-žlutého a černo-červeného hmyzu, který se vyskytuje v obydlených oblastech.
Cercopis vulnerata
Až 11 mm dlouhá pěnodějka krvavá dokáže daleko skákat. Její zbarvení poukazuje na odpornou chuť, kterou ještě zesiluje vylučováním páchnoucích tkáňových tekutin na nohou.
Kněžice pásovaná
Zákeřnice tmavá
Zdobenec skvrnitý
Jak larvy, tak i dospělé 8–12 mm dlouhé kněžice sedávají na bílých květech bršlice kozí nohy, mrkve obecné a dalších miříkovitých rostlin. Přezimují na zemi mezi listím.
Až 15 mm dlouhá dravá ploštice číhá na květech na jiný hmyz. Larvy žijí u země, kde také přezimují a v následujícím roce dokončí svůj vývoj k dospělému hmyzu.
Hezký, až 13 mm dlouhý, vskutku těžkopádný brouk sbírá nektar a pyl na květech růží, ostružiníku, bodláků a miříkovitých rostlin. Larvy (ponravy) se vyvíjejí v mrtvém dřevě.
Graphosoma lineatum
98
Pěnodějka krvavá
Rhynocoris annulatus
Ukázka elektronické knihy
Trichius fasciatus