Dave Andrews • Ježíšův džihád
o „velkém satanovi“, protože podle jejich chápání světa tyto státy šíří po světě zlo.335 Podle tohoto tradičního pohledu tedy lidé, kteří mají na rukou krev, mohou jednoduše zvednout dlaně a říct, že je k tomu přiměl ďábel! *** Druhá duchovní perspektiva je „spiritualistická“. Skutečnost vnímá jako dvě paralelní dimenze: nebeskou, která se projevuje v duši, a pozemskou, která se projevuje v těle. Nebeská dimenze je „skutečná“ a „správná“, zatímco pozemská je buď „neskutečná“, anebo „mylná“. Ze spiritualistické perspektivy lze zločiny, kterými se zabýváme, vnímat – podobně jako to činí Baba Ram Dass ve své kultovní klasice Be Here Now („Buď tady a teď“) – jako pouhý „zlý sen“, ze kterého se nakonec „probudíme“ a uvědomíme si, že „potěšení i bolest, ztráta i zisk, sláva i hanba, všechno je totéž – prostě se to děje“.336 Právě touto optikou vidí bezpochyby skutečnost mnozí súfijští muslimové a gnostičtí křesťané. Podle súfijského učení je „jedinou konečnou skutečností Bůh“ – a všechno ostatní je pouhá iluze. Toto učení se nazývá waḥdat al-wudžúd.337 Podle gnostiků rozptýlí osvícení nevědomost, která má za následek bytí podobající se noční můře a prožitky hrůzy.338 Podle tohoto spiritualistického pohledu tedy lidé mohou říct, že na pomíjivých věcech, jako je utrpení, vlastně z pohledu věčnosti tak jako tak vůbec nezáleží.
335 Buck, Religious Myths and Visions of America, 136. 336 Alpert, Be Here Now, 107. 337 „Sufism: The Mystical Side of Islam“. Online: http://www.rim.org/muslim/ sufism.htm. 338 Ellerbe, The Dark Side of Christian History, 12. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS294411
Takzvané „svaté války“, co vlastně svaté tak úplně nebyly
*** Třetí duchovní perspektiva je „materialistická“ a představuje přesný opak perspektivy spiritualistické. Skutečnost vnímá jako dvě paralelní dimenze: pozemskou, která se projevuje v těle, a nebeskou, která se projevuje v duši. „Skutečná“ a „správná“ je dimenze pozemská, zatímco ta nebeská je buď „neskutečná“, anebo „mylná“. Z materialistické perspektivy lze zločiny, kterými se zabýváme, vnímat – podobně jako to činí Sigmund Freud ve svém slavném díle Budoucnost jedné iluze – jako pouhé „splnění nejstarších, nejsilnějších, nejnaléhavějších přání lidstva“.339 Právě touto optikou viděli bezpochyby skutečnost lidé jako Karl Marx a Friedrich Engels. Tvrdili, že takzvané „náboženské“ postavy mnoha křesťanských a muslimských dějů jsou „jen posvátným rouchem pro velmi světská přání“.340 Podle tohoto materialistického pohledu tedy lidé mohou říct, že ačkoli náboženství není pravdivé, je to mocný nástroj, jak mobilizovat masy, protože ty v jeho pravdivost věří.
*** Čtvrtý typ duchovní perspektivy je „integrální“. Podle ní vnímáme skutečnost jako dvě souběžné stránky světa: „vnější“ neboli „pozemskou“ a „vnitřní“ neboli „nebeskou“, takže každá událost má jednak svou „vnější“, viditelnou a hmotnou stránku, a také stránku „vnitřní“, neviditelnou a duchovní. Z integrální perspektivy lze zločiny, kterými se zabýváme, vnímat – podobně jako to činí Morton Kelsey ve své krásné knize The Other Side of Silence („Odvrácená strana ticha“) –
339 Freud, The Future of an Illusion, 30. 340 Marx, „Debates on Freedom of the Press“. Early Texts, 35. (Česky viz: https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1842/Debaty%20 o%20svobode%20tisku.htm – pozn. překl.) 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS294411
Dave Andrews • Ježíšův džihád
jako hmotné projevy duchovních skutečností, „které přitom patří k jediné říši, jakkoli se nám v přítomnosti mohou zdát oddělené“.341 Právě touto optikou viděli bezpochyby skutečnost lidé jako Walter Wink a Charles Elliott. Walter Wink říká, že „instituce mají skutečný duchovní étos a my ke své škodě tento aspekt institucionálního života opomíjíme.“342 A Charles Elliott tvrdí: „Musíme se vrátit k základnímu postoji, že struktury jsou pod vlivem [duchovních] sil, a pokud chceme tyto struktury osvobodit“ od jejich destruktivních sklonů, „musíme se těmto silám postavit“.343 Podle tohoto integrálního pohledu tedy lidé mohou říct, že pokud je duch náboženství soucitný a milosrdný, pak čím důsledněji ho jeho věřící vyznávají, tím soucitnější a milosrdnější jsou jejich struktury, úřady i činnost. Pokud je ale duch náboženství bezcitný a nelítostný, pak čím oddaněji ho jeho věřící vyznávají, tím bezcitnější a nelítostnější budou i jejich struktury, úřady a činnost. *** Proč tedy křesťané a muslimové stále páchají tyto bolestné zločiny proti lidstvu, jak se to často děje? Myslím si, že do jisté míry nám tuto otázku zodpovídají právě osobní, politické a duchovní výklady, které jsme dosud probrali. Je zřejmé, že křesťané a muslimové podléhají strašlivému osobnímu a politickému zlu. Mnozí žijí v autoritářských společnostech. Někteří dávají průchod vlastní autoritářské osobnosti. Další se nechají svést lákavým koktejlem strachu, chamtivosti 341 Kelsey, The Other Side of Silence, 147. 342 Wink, Engaging the Powers, 6. 343 Elliott, Comfortable Compassion, 153. 100 Ukázka elektronické knihy