98 l o u i s l ’ a m o u r
•
odplata
Něco mě napadlo. Začal jsem si pozorně prohlížet kopce lemující údolí. Jestli tohle místo slouží jen jako shromažďovací mezistanice, dobytek se bude muset převést jinam, jak se to bezpochyby několikrát stalo. Kam se tedy přesune? Několik míst mezi okolními kopci vypadalo slibně, takže jsem odvedl koně kousek ze svahu, nasedl a sjel k úpatí. Stále jsem vyhledával úkryt a dával pozor, zda nepostřehnu nějaký pohyb. Muž, který ty krávy přihnal, byl nejspíš už dávno pryč, ale nemohl jsem riskovat. V uctivé vzdálenosti jsem objel kopce a trvalo mi déle než hodinu, než jsem se dostal na protější stranu údolí. A samozřejmě jsem tam našel, co jsem hledal. Přede mnou se táhla několik týdnů stará stopa, vyšlapaná kopyty šedesáti nebo sedmdesáti krav, směřující k jihovýchodu. Konečný cíl se nacházel nejméně den jízdy daleko, pravděpodobně však mnohem dál. Ale o tom teď nemělo smysl přemýšlet, musel jsem se vrátit na ranč. Svižně jsem otočil koně – a v tom okamžiku mi kolem hlavy hvízdla kulka. Zaryl jsem ostruhy do slabin a kůň mě několika skoky odnesl stranou. Byl to dobrý honácký kůň, vycvičený okamžitě vyrazit z místa plnou rychlostí. A ještěže tak, protože jsem zaslechl zasvištět druhou kulku, ale to už jsem se kryl za hustým mesquitovým porostem. Dojel jsem na konec houštiny, otočil se do protisměru a vyrazil přímo kupředu. Věděl jsem, že střelec bude čekat, že se objevím na druhé straně. Než stihl přenést náměr, skryl mě před ním malý lesík a kůň se hnal tryskem do bezpečí. Slyšel jsem další výstřel a vzápětí jsem sjel do arroya. Koryto se stáčelo zpátky ke kopcům, kam jsem měl namířeno a kam mě přivedly stopy dobytka, věřil jsem však, že skrytý střelec toho ví o tomhle korytě mnohem víc než já. Začal jsem tedy pátrat, jak z něj ven, a po chvíli jsem uvi-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS294358