LYNNE GRAHAMOVÁ
„Najal sis bytového návrháře, viď?“ tipla si, když přecházela od dveří ke dveřím a prohlížela si světlé závěsy a jemnou paletu barev, které starožitnému nábytku a pohodlným moderním pohovkám propůjčovaly okouzlující a zároveň klidné pozadí. Lorenzo se zasmál a jeho snědý obličej byl v jasných slunečních paprscích ještě přitažlivější. „Jak jsi to uhodla?“ utahoval si z ní. „Ten, koho jsi najal, byl moc dobrý,“ pochvalně poznamenala Brooke. Ve dveřích do chodby se najednou ukázal hubený starší muž a přivítal je přívalem italštiny. „To je Jacopo. On a jeho žena Sofia se o nás budou starat,“ oznámil jí Lorenzo, vzal ji pevně za ruku a šel s ní ke schodům, vedoucím do prvního patra. „ V kolik bys chtěla obědvat?“ „Hm, klidně už v poledne. Po tak brzkém vstávání mám docela hlad.“ Lorenzo to řekl Jacopovi a pak ji odvedl nahoru. „Sophia je naprosto vynikající kuchařka.“ „A uvařila jsem ti někdy něco i já?“ vyzvídala Brooke. „Ne, nikdy.“ Překvapeně zvedla obočí. „Hm, to mi připadá divné. Ráda čtu recepty, a tak mě napadlo, že jsem asi dřív ráda vařila,“ řekla mu a pak vešla do ložnice, která byla zařízená podobně útulným a zajímavým způsobem jako přízemí. Otočila se a se zakloněnou hlavou si prohlédla klenutý strop. Potom vyběhla po schodech do kulaté věžičky a radostně se usmála, když v ní objevila moc hezkou kulatou koupelnu. „Je to překrásný dům, Lorenzo. Byl v hodně špatném stavu, když jsi ho našel?“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS294179