MAYA BLAKEOVÁ
odvezl tisíce kilometrů daleko jen proto, aby sis se mnou podiskutoval? Napadlo tě vůbec se mě neptat, nebo jsou pro tebe má přání naprosto nepodstatná?“ Svěsil ruku a jeho tvář ztuhla. „Říkal jsem ti, proč podnikám kroky k ochraně soukromí své rodiny. Můj bratr se právě oženil. Moje matka za pár týdnů odstoupí z trůnu. Zapomněla jsi, že máme odpůrce, kteří jakéhokoliv náznaku skandálu využijí k prosazení svých cílů?“ Vzpomněla si na schůzku s montegovským ministrem obrany a rozbušilo se jí srdce. „Vážně si myslíš, že by proti vám použili zprávu o dítěti?“ zamumlala. Znovu k ní natáhl ruku, ovšem tentokrát už působil mnohem panovačněji. „Rozhodně to nehodlám riskovat. Zůstaneš tady, dokud se věci mezi námi nevyjasní.“ Bylo víc než zřejmé, že ne nebude brát jako odpověď. Violet tedy vstala a začala hledat své boty. Nikde je však neviděla. Ani svou cestovní tašku. Než se ale stačila zeptat, kde její věci jsou, Zak po ní sáhl a vzal ji do náručí. Zalapala po dechu. „Dej mě dolů. Můžu chodit.“ „Tvé věci jsou naložené v autě, včetně tvých bot. Takže jestli si venku nechceš spálit nohy na rozžhaveném asfaltu, odnesu tě.“ Nemělo smysl se s ním dohadovat, neboť už stejně vycházel z letadla. Kdyby to nebylo tak strašně dětinské, zavřela by oči a předstírala, že Zak neexistuje. On ale existoval. Byl nepopiratelnou součástí jejího života a chtěl… Jaké vlastně byly Zakovy skutečné úmysly? Zatím znala jen jeho výmluvy, kterými se snažil ospravedlnit své jednání. Violet se živě zajímala o okolí a toužebně si přála, aby něco odpoutalo její pozornost od Zaka. Ovšem i okolí se činilo a útočilo svou krásou na její smysly. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS294115