LIZ TYNEROVÁ
Otec zavrčel. „Je to doktor. Říkal, že jsem zdravý. Mám ho rád. Tebe jen toleruju.“ „To je velké ocenění,“ poznamenal Barrett. „Říkal, žes mu platil univerzitu.“ „Ano. Nekontroloval jsi účty tak pečlivě, jak sis myslel.“ Otec se rozkašlal. „Vzdělání je jenom plýtvání časem, když místo toho můžeš vydělávat peníze. Nebo je dostávat.“ Otec ukázal kostnatým prstem na Gavina a potom na Barretta. „Ani jeden z vás nestojí za zlámanou grešli a snažit se něčeho dosáhnout by vás zabilo,“ smál se a otáčel pečetním prstenem na malíčku. „Je tady ale ještě nějaká naděje, chlapci. Podvodník a doktor.“ Zadíval se na Gavina. „Já bych tě nikdy neposlal do škol, ale…“ Pokrčil rameny. „Teď se to bude hodit.“ Barrett pokývl ke dveřím a oba vyšli ven. „Pamatuj si, co jsem ti říkal. Neotáčej se k němu zády.“ „Tomu rozumím. Myslel jsem, že Annie tě takových myšlenek zbaví. Jako tvůj lékař bych řekl, že ze všeho nejvíc potřebuješ srdce.“ „Ty nejsi můj lékař.“ „Díkybohu, protože bys byl nesnesitelný pacient. Nemáš dost trpělivosti a neposloucháš rady.“ Zazíval. „Myslel jsem, že to děvče Carsonových na tebe bude mít dobrý vliv.“ Gavin se zakuckal smíchy. „Na tebe by mohla zabrat jenom žena, která byla vychovaná k tomu, aby souhlasila s kdejakým názorem.“ Barrett se na něj zadíval. „Proč sis ji nevybral sám? Jistě bys dokázal přesvědčit její rodiče, aby ses jí mohl dvořit.“ Gavin naklonil hlavu. „Líbila se mi její sestra. Nezdálo se ale, že bych se jí líbil já. Před několika měsíci 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS293964
MANŽELSKÁ MAŠKARÁDA
mě pan Carson požádal, jestli bych ji mohl prohlédnout, co Honour může být. Poznal jsem, že je těhotná, a ukázalo se, že jsem měl pravdu.“ „Dostal ses z toho.“ „Nevím, jestli o to stojím.“ Barrett se zasmál. „Otec se mýlí. Nejsme si podobní. Ty máš srdce, zatímco já jsem šťastný, že mi něco takového chybí.“ „Řekl bych, že v sobě máš aspoň náznak něčeho takového.“ Ukázal na prstech malý kousek. „Asi takhle velký.“ „Jednou jsem se pokusil zamilovat. Nepříjemná povinnost…“ „Madeline pro tebe nebyla vhodná žena.“ „Byla pro mě jako dělaná. Vedla si účty a pečlivě sledovala, co ji všechno stojí. A když mě taková žena nedokáže zaujmout, pak se to nepodaří žádné. Ulevilo se mi, když jsem ji nemusel obskakovat.“ Nelhal. Madelina byla dokonalá žena. Vypočítavá. Obezřetná. Byla by pro něj stálým přínosem. Ale jeho srdce nechala chladným. Se zkříženýma rukama se Barrett opřel o dveře. Vyhnal si z hlavy vidinu Annie s jejím něžným zápěstím, která stále zaměstnávala jeho myšlenky. Slabost by nikomu nepomohla. Ani jemu, ani jí. „Vrať se a postarej se o Carsonovy,“ řekl Barrett Gavinovi. „Už mám skoro hotové všechny návrhy, které jsem pro něj měl, a teď ještě musím zjistit stav obchodů v jeho okolí. Mám v plánu skoupit všechny obchody na té straně ulice od knihkupectví až po nožířství.“ „Pane Barrette,“ volal kočí s čepicí v ruce a běžel ke schodišti. Barrett se obrátil na příchozího a čekal, až doběhne nahoru. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS293964
LIZ TYNEROVÁ
„Co se děje?“ „Zjistil jsem něco o té ženě, jak jste mi přikázal. O té, co čekala před Carsonovými. Je to stará čarodějnice, od které si dámy z lepší společnosti nechávají předpovídat budoucnost.“ Barrett už o ní slyšel, ale nikdy předtím se s ní nepotkal. Bylo zvláštní, že se ta čarodějnice ometala kolem domu Carsonových. Byl si jistý, že za to může Annie. „Víš, kde ta vědma bydlí?“ Muž přikývl. „Hodně často se stěhuje, ale nejspíš na ni můžete narazit poblíž statku hraběte ze Standridge. Zaslechl jsem o ní, že zná tajemství hodně lidí, co se obávají prozrazení, že je neustále na útěku.“ „Přesně jako já,“ řekl Gavin s úklonou. „Prosím tě, jdi pryč,“ přikázal Barrett, a když bratr odešel, obrátil se na kočího. „Už nemusíš pátrat dál. Děkuju ti.“ Barrett vešel do otcova pokoje a zavřel za sebou. „Takže dostaneš Carsonovy obchody.“ „Přesně tak.“ „Neměl on tři dcery?“ ujišťoval se otec. „To tedy nevím.“ Otec vybuchl smíchy. „Ale víš. To patří k tvé práci, vědět takové věci. To, za koho se jeho dcery provdají, bude mít vliv na jeho majetek.“ Barrett se na otce díval, ale jeho slova nevnímal. Myšlenkami byl u Annie. Annie – poklad, přichystaný, aby ho sebral první zloděj, který na ni náhodou narazí. Pochyboval, že by existoval nějaký muž, jehož by její blízkost nevzrušila. Takhle prostě na muže působila. A vůbec si to neuvědomovala. Nedokázal vydržet pohled na její pohyby těla, když se mu snažila 100 Ukázka elektronické knihy