Tolik Ján Svák. Pro úplnost dodejme, že Slovenský helsinský výbor, který vznikl ještě v předrevoluční době během soudu s „bratislavskou pětkou“, obviněnými Čarnogurským, Kusým a dalšími, je dobrovolná organizace zabývající se lidskými právy. Sleduje, jak jsou v různých státech dodržovány principy Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, podepsaného představiteli účastnických států roku 1975 v Helsinkách. Na rozdíl od organizací typu Amnesty International se helsinské výbory ve svých zemích často snaží prosazovat i změny zákonů, působí jako prostředníci mezi institucemi, občany a státními orgány. Jsou členy Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva. SHV vznikl za podpory a účasti Československého helsinského výboru, který má sídlo v Praze. V demokratických evropských zemích mají helsinské výbory značný vliv, u nás se situace zkomplikovala odchodem některých aktivních zakládajících členů, například Václava Havla nebo Jiřího Dienstbiera, do státních funkcí, takže se na práci výborů nepodílejí. Ministerstva i jiné úřady nejsou z minulých dob příliš zvyklé naslouchat hlasu nezávislých občanů. Důsledkem toho bylo, že například Čs. helsinský výbor, několik let přes mnohé represe působící v podzemí, musel jen proto, aby byl vůbec registrován, svádět pernou úřednickou bitvu. Předsedou SHV je pan Julius Strinka, předsedou Čs. helsinského výboru pan Jiří Hájek. O nezbytnosti a prospěšnosti práce helsinských výborů znovu přesvědčuje právě současná aktivita SHV. Pánové Ján Buocik a Ľudovít Šmelík se angažují v Iniciativě za rehabilitaci. Pan Ladislav Virág, také ze Spišské Nové Vsi, dává dohromady své vzpomínky. Pan Dušan Slobodník vydá knihu memoárů ve Slovenském spisovateli už příští rok. Patří k těm nečetným, kteří přežili. K těm, kteří se dostali domů. Kosti těch ostatních se povalují někde v uzavřených šachtách donbaských dolů, nebo vmrzly do sibiřské půdy, anebo leží v masových hrobech, mohou být kdekoli na tom obrovském území stalinské 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS293650