jazyk, averze vůči Rakousku ‑Uhersku, podruhé odboj proti hitlerovskému Německu a už za pár let společná rezi‑ stence mužů i žen vůči komunistickému režimu. Všechno bylo zestátněno, takže ženy nepociťovaly averzi vůči mu‑ žům jako majitelům, vlastníkům a zaměstnavatelům, ale spíše vůči státu jako jedinému zaměstnavateli a vůči příliš protektivní komunistické straně. Obojí bez rodových zna‑ ků či distinkcí. Sestry a soudružky Západnímu feminismu vytýkají ty ženy, které západní poměry znají, také jeho ideologičnost, to, že opět hledá univerzální řešení pro celý svět. Heslo „Sesterství je glo‑ bální“ nám nutně připomíná hesla o dělnické třídě, jejímž osvobozením se změní celý svět. Přesvědčili jsme se, za so‑ cialismu i v letech současných, že neexistuje univerzální dělník, jehož zájmy by byly obdobně v Pekingu, Moskvě, Manchesteru či ve Vysočanech. A také již víme z vlastní zkušenosti, že dělení lidí podle primárního neboli vrozené‑ ho sociálního statutu (kterým také třeba mohl být zděděný dobrý či špatný třídní původ) nevyřešilo naše problémy a nepřineslo nám štěstí. Proč by tedy dnes mělo fungovat nějaké globální světové sesterství žen? Stručně řečeno, mnohé západní feministky jsou pro nás příliš levicové, orientované na socialismus, kterého my jsme se právě zbavili, a jejich kritika západní demokracie nás znejišťuje, neboť to je cíl, kterého chceme teprve do‑ sáhnout, zatímco ony ho již kritizují. Výzkumy socioložky Marie Čermákové, která se jako jediná po celá léta systematicky zabývá postavením ženy, ukazují, že ženy volily (významně častěji než muži) pravi‑ cové strany. Přestože prohlašují, že pracují jenom z ekono‑ mických důvodů, nevzdávají se svého zaměstnání. Počet 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS293226