druhá část
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS292946
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS292946
někdo zvenčí
„
Z
avřete prosím ty dveře,“ napomínal mě pan Rödder. Ve skutečnosti ale věděl, že to nejde. Dveře nedovíraly, protože měly pokřivený rám a hnědé kobercové čtverce, které vypadaly, jako by byly vyrobeny z chlupů drsnosrstého jezevčíka, byly položeny příliš vysoko. Aby se dveře daly aspoň trochu přivřít, musel se do nich člověk opřít, vší silou, jako by zvenčí tlačil někdo, kdo se za žádnou cenu nesmí dostat dovnitř. Přitom sem ani nikdy nikdo nechtěl; nikdo kromě pana Röddera a mě nechtěl nikdy vstoupit do malého zatuchlého kumbálu bez oken. Už bez nás byla ona zadní místnost knihkupectví úplně napěchovaná. Stál tu skládací stůl s kávovarem, vyřazené faxy, vyřazené pokladny, pomačkané, srolované reklamní plakáty, stojany. A uprostřed všeho toho inventáře ležel Aljaška. Aljaška byl už starý, v mnohem pokročilejším věku, než jakého se psi vůbec dožívají. Vypadalo to, jako by měl několik životů, které žil všechny za sebou, aniž by mezitím stačil zemřít. Pan Rödder Aljašku nesnášel. Nesnášel, když jsem ho musela vzít s sebou do knihkupectví. Aljaška byl objemný a huňatý, obrovský a šedivý a páchl jako 101
Ukázka elektronické knihy