JULES BENNETTOVÁ
vstoupit. Zavřel za sebou dveře a přešel k masivnímu psacímu stolu. „Rád bych si ujasnil, co musím udělat, abyste přestal manipulovat se členy městské rady a bránit jim, aby mému resortu udělili licenci k prodeji alkoholu.“ Rusty si pobaveně odfrkl a otočil se k němu. „Já ale s nikým nemanipuluju. Prostě pochopili, co je pro město dobré. Dokážou ocenit moje zkušenosti a zodpovědnost za rozvoj města. To jsou důležité komodity, mladý muži.“ Tak jako peníze a moc a obojího měl Nick mnohem víc než Rusty. Založil si ruce na prsou. „Chápu, že prodej místní pálenky přispěl k rozvoji turistického ruchu, ale to všechno platilo před mnoha a mnoha lety. Doba se změnila. Vaše pálenka už není jediné, kvůli čemu sem lidé jezdí. A ti vaši moudří úředníci již k rozvoji města příliš nepřispívají. Doba se změnila a místa je tu pro všechny víc než dost.“ Rusty na něj mlčky zíral a Nick se na okamžik obával, že mu svá slova bude muset zopakovat. „To jste vážil cestu sem jenom proto, abyste se mnou vedl tuhle hloupou konverzaci?“ ozval se Rusty nakonec a zvedl pobaveně obočí. „To bylo ovšem velké plýtvání časem. Vaším i mým.“ „Tenhle boj nemůžete vyhrát,“ přitvrdil Nick. „A také nevyhrajete. Můžete si ale všechno usnadnit a spolupracovat. Zachovejte se pro jednou správně, nebo toho budete v budoucnu litovat.“ Rusty se na něj překvapeně podíval. „Vyhrožujete mi?“ Nick svěsil ruce a pokrčil rameny. „Vykládejte si to, jak chcete, ale myslím, že jste dostatečně chytrý na to, abyste pochopil, kdo proti vám stojí.“ „Absolutní nula,“ odfrkl si Rusty. „Nic mi 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS292916