Potřásla blyštivými vlasy. Podařilo se jí si na tento večer půjčit šaty od Schiaparelli. Byly z taftu a měly po stranách drobná vyztužení s chytře zakřivenými vycpávkami v bocích. Byly tmavomodré, zelené, oranžové a bílé; květovaný vzor evokoval tichomořské ostrovy. „Tak krásné šaty jsem snad v životě neviděl,“ řekl. „Schiaparelli,“ odpověděla. „To jsou ty, co si je půjčujete mezi sebou?“ zeptal se. „Jak to víte?“ „Vypadáte nádherně,“ odpověděl. Pozvedla šustící sukni a odplula po schodech. Ach, dívky bez prostředků! Jelikož volební proslov dospěl ke konci, všechna rádia se na čas vypnula jakoby z úcty k tomu, co právě prolétlo vzduchem. Nicholas přistoupil k otevřeným dveřím od kanceláře. Byla pořád prázdná. Zezadu k němu přišla správcová, jež po dobu proslovu zběhla ze své varty. „Čekám ještě na slečnu Redwoodovou.“ „Prozvoním ji znovu. Určitě poslouchala projev.“ Selina hned přiběhla. Vyrovnanost tkví v dokonalé vyváženosti, v rovnomocném klidu těla i ducha. Sestoupila plavně po schodišti, takříkajíc ještě realističtěji, než po něm krátce předtím vyplula trudná obcovatelka s duchem Jacka Buchanana. Klidně by to mohla být táž dívka, vyplouvající
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS292767